Jakákoliv policie na světě nikdy neporazí obchod s drogami. Dokud bude existovat poptávka, je jakýkoliv boj proti nim marný. Nejde však jen o tvrdé drogy.
Proč státy tak usilovně a zároveň marně bojují proti tvrdým drogám?
Heroin přináší útlum, zklidnění, uvolnění, snižuje bolest a navozuje příjemné pocity. Po užití pervitinu dochází k eufórii, zrychlení toku myšlenek a zvyšuje se schopnost soustředění. Kdo by všechny takové bonusy v životě nechtěl...
Ovšem pokud si někdo na tvrdých drogách pravidelným užíváním buduje závislost, postupně se objeví trvalé poškození těla i ducha, které negativně ovlivní sociální situaci šťastného uživatele.
Podle statistik z roku 2021 se ze závislosti na tvrdých drogách v České republice léčilo v psychiatrických a terapeutických centrech dvacet tisíc lidí. Opravdu tak málo, hérák a perník nejsou velký problém naší společnosti.
Podle jiné národní statistiky z roku 2019 se ze závislosti na alkoholu snaží dostat třicet tisíc lidí. Devadesát tři procent pacientů se nikdy nevyléčí a u ostatních existuje trvalé riziko relapsu i po rumové pralince.
Závislost přináší další skvělé drogy, které už prý nejsou tvrdé. Na práci, penězích, na mobilech. Taky na sexu, mobilech, televizních seriálech, na vztazích. Dokonce na dětech nebo partnerovi.
Jednou z nejhorších drog je cukr. Vychytralé korporace jej cpou do všeho. Tyčinky, zákusky, jogurty, koláčky, zmrzliny, dorty, nápoje...Statistiky jsou oproti tvrdým drogám děsivé.
Obezita: údaje z roku 2021 říkají šedesát procent populace.
Cukrovka druhého typu: údaje z roku 2016 uvádí skoro osm set tisíc lidí.
Zubní kaz: podle Wikipedie.cz prý 99,9% populace, ale to bude nějaká hloupost, ne?
Srdeční nemoci: Podle Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí některým druhem srdečního selhání asi tři sta tisíc lidí ročně.
Z výše uvedených statistik není úplně jasné, proč společnost považuje za největší problém tvrdé drogy. Je proto oprávněné se ptát:
Kdy stát zřídí Národní proticukrovou centrálu?
Kdy vzniknou neziskové organizace bojující proti cukru?
Kdy se objeví statečný politik, který nalezne odvahu a prohlásí cukr za veřejného nepřítele číslo jedna?
Než se tak stane, ostatní laskominy možná cukr zase předeženou. Hlavně u dětí. Jsou zaplaveny mořem drog. Regály v supermarketech plné cukru, psaníčka s práškem z jedné asijské rostliny ve veřejném automatu vedle hračkářství, energy drinky v novinových stáncích.
Má smysl, aby stát všechno šmahem zakázal? Nemá.
Každý zákaz mezi dětmi bude impulzem k jejich neuvěřitelné kreativitě. Na Internetu jde koupit téměř všechno a dědeček rád vnoučatům z nákupu v zahraničí přiveze nějakou dobrotu.
Existuje jedna cesta jak z toho ven. Není k ní zapotřebí vlády, policie, neziskovek, psychologů a terapeutů. Bez ukazování prstem na stát, školu, narkobarony, korporace, boha a kdo všechno ještě prý za ty sračky může.
Nestojí to ani korunu. Nedávat dětem peníze na snídaně, ale připravovat jim je. Doma vařit zdravá jídla a občas potomky k této práci přizvat. Nebrat mekáč jako každotýdenní nedělní oběd. Nekupovat každou pitomost na kterou děti ukážou a krotit ve sladkých darech příbuzné. Jako rodiče věnovat svým dětem čas a zájem a často s nimi rozmlouvat.
Soutěžit s hvězdami sociálních sítí a narkobarony je nesmírně těžké, v některých ohledech nemožné. Nikdy nepůjdou porazit, lze s nimi jen občas vyhrávat bitvy. Žádná jiná cesta však neexistuje. Přes hraběcí rady je jedna věc jistá.
Současným rodičům není co závidět.
Psáno pro iDNES.cz
Píseň Bič Boží z televizního seriálu Třicet případů majora Zemana, zpívají Mimikry. YouTube.cz:
Zdroje:
Kopilot s podporou AI: Chat Bingu s GPT-4 a s jím uvedenými odkazy například na:
Wikipedie.cz
Drogy.net
Alkoholik.cz
Adicare.cz
Policie.cz
Herbalus.cz
Náhledový obrázek: Pixabay.com
