V průběhu italského tažení Spojenců používala německá armáda řadu tehdy moderních zbraní, které používala na všech frontách. U Monte Cassina se nejvíce uplatnil minomet.
Samohybné dělo
Tato mobilní děla byla přidělována na podporu pěchoty. Primárně měla být zařazena k dělostřelectvu, ale pro svoji vysokou účinnost a pohyblivost se staly součástí tankových jednotek nebo útvarů pancéřových granátníků. Nejvýznamnějším představitelem se stala řada StuG III (Sturmgeschütz III) postavená na podvozku tanku Panzer III. Celková výroba činila 10 000 kusů. Základní technická data (jednotlivé verze se lišily):
Posádka 4 muži, délka 6,85 m x šířka 2,95 m x výška 2,16 m, hmotnost 23,9 t, pancéřování 16 mm - 80 mm, kanón 75 mm, maximální dostřel až 8 000 m, kulomet MG34, benzínový motor Maybach.
Zdroj: YouTube.cz
Samonabíjecí puška Gewehr G43
Tato puška byla předána ke zkouškám v roce 1942. Od předchozích typů firmy Walther se zásadně lišila tím, že odběr prachových plynů po výstřelu neprobíhal u ústí, ale ve střední části hlavně. Jinak šlo o výrobně jednodušší zbraň. Wehrmacht odebral asi 450 000 kusů, z nichž asi 10% mělo úpravu pro odstřelovače. Základní technické údaje:
Délka zbraně 1 115 mm, délka hlavně 560 mm, hmotnost 4,275 kg, ráže 7,92 mm, náboje Mauser, zásobník na 10 nábojů, úsťová rychlost 775 m/s, rychlost střelby 40 výstřelů za minutu, dostřel 4 500 m, účinný dostřel cca 1 000 m.
Zdroj: YouTube.cz
Kulomet MG 34
Tato zbraň byla do výzbroje německé armády zavedena už v roce 1934. Nejprve ji vyráběla zbrojovka Mauser, v době druhé světové války i rakouský Steyer a také Zbrojovka Brno. Kvůli své váze se dal snadno přenášet. Byl rovněž instalován do všech druhů německých tanků. V těžkém provedení se dal s upravenou trojnožkou použít dokonce jako protiletadlová zbraň. Základní technické údaje:
Předpisová obsluha v těžkém provedení 6 mužů, v lehkém provedení 4 muži (střelec, miřič a nosiči), v průběhu války byly tyto počty redukovány, délka zbraně 1 220 mm, délka hlavně 627 mm, hmotnost 12,1 kg, ráže 7,92 x 57 mm mm, náboje Mauser, rychlost střelby 900 výstřelů za minutu, efektivní dostřel 2 000 m, bubnový zásobník na 50 nábojů nebo nábojový pás ve schránce po 250 nábojích.
Zdroj: YouTube.cz
Bombardér Junkers JU 88
Šlo o německý víceúčelový vojenský letoun, který sloužil Luftwaffe po celou dobu druhé světové války. Mimo jiné sloužil také jako průzkumný letoun a torpédový bombardér. Byl považován za nejuniverzálnější německý létající stroj, rychlostí i pohyblivostí se vyrovnal stíhačkám. Jedna verze stroje, noční stíhače, zničily více spojeneckých bombardérů než všechny německé stíhačky dohromady. Základní technická data (varianta JU 88 A-4):
Osádka 4 muži, rozpětí až 20 m, délka 14,4 m, výška 4,85 m, hmotnost 8 000 kg, maximální rychlost 433 km/hod., dolet 1 790 km, dvanáctiválcový spalovací motor Junkers, výzbroj až 7 kulometů ráže 7,92 mm.
Zdroj: YouTube.cz
Minomet 8 cm Granatwerfer 34
Tento minomet byl znám svou přesností a rychlostí. Jeho výhodou byly nízké výrobní náklady. Při přepravě se dal rozložit na tři kusy (hlaveň, ložiště a dvojnožka). Jak se blížil konec války, vyráběla se odlehčená verze, kvůli snadnější přepravě. Šlo o efektivní zbraň poskytující vynikající podporu jednotkám na úrovni družstev a čet. Obsluha byla výborně cvičena a minomet byl účinnou zbraní i kvůli její přípravě a výkonům. Britským a americkým jednotkám způsobil ze všech zbraní na italské frontě minomet největší ztráty. Základní technické údaje:
Základní obsluha 3 muži, délka hlavně 1,14 m, hmotnost 62 kg, ráže 81,4 mm, rychlost střelby 15-25 ran za minutu, úsťová rychlost 174 m/s, nejefektivnější dosah střelby 400 m - 1 200 m.
Zdroj: YouTube.cz
Příště: Monte Cassino: Spojenecké zbraně
Zdroje:
Kniha Bitva o Monte Cassino, autor Janusz Pialkiewicz, rok vydání 2005;
Kniha Monte Cassino, autor Jaroslav Hrbek, rok vydání 1993.
Youtube.cz, "Velké bitvy historie-Monte Cassino 1944"
