Koronavirus COVID-19 je zlo. Ve svém životě by se člověk měl zlu postavit. Většina místních blogerů dělá pravý opak, protože v současné době je blog dokonale zavirovaný. Pojďme s tím něco udělat.
Autor následující ilustrace Andrew Littlepaul vidí COVID-19 jako Lady Coronu. Považuji ho za výstižný. Podle mě má postava masku, která odráží nebezpečí a její temnou stránku. Je záhadná a přináší strach. Černá květina, kterou předá člověku, způsobí jeho onemocnění. Přesto není děsivá, protože smrt, která je v ní skryta, je úplně stejně schovaná v automobilu jedoucímu do práce, letadlu letícímu na dovolenou, v blesku na obloze nebo v obyčejném klíštěti. A to nejdůležitější. Kolem Lady Corony krouží srdce, které symbolizuje naději pro nový začátek a příležitosti a spojení či solidaritu s lidmi.
Místní blogeři jsou vzorkem společnosti. Jsou mezi nimi lidé chladní, ale také emocí plní. Komunisti či demokrati. Sluníčkáři a xenofobové. Ať se to některým líbí nebo ne, mají stejné vlastnosti jako ostatní řadoví občané. Každý bloger je Čech nebo je s naší zemí nějak spojen. Přesto jsou v jedné věci výjimeční.
Podobně jako novináři, spisovatelé, zpěváci, herci a mnozí další vytváří v hlavě myšlenky, které přenáší do psaného slova více než druzí. Psané slovo je velká zbraň, ne nadarmo jedno české přísloví říká: "Co je psáno, to je dáno!" Řada lidí věří tomu, že všechno co čte, pravdou je. Ano, jsou také ti, kteří nevěří negativní zprávě nebo informaci, přesto ovlivní i je. Ne každý bloger si uvědomuje, jak mocnou zbraň v rukou drží a koho s ní může zasáhnout. V současné vyhrocené situaci je to z textu a titulků článků znát více než jindy.
Koronavirus COVID-19 je zlo a ve svém životě by se člověk měl zlu postavit. Jenže na blogu se podařil pravý opak. Každý den ho zaplavují články, které kritizují, spekulují, obviňují, útočí, zlehčují, poučují, vysmívají se, vyvolávají strach z neznámého, předpovídají katastrofické scénáře či apokalypsu. Někteří autoři články používají jako prostředek k vypuštění vlastní frustrace, strachu nebo ega. V celku se zde vytvořil černý mrak negativismu, který ovlivňuje, ať vědomě či nevědomě i toho, kdo sem pouze klikne a sotva zaznamená titulek.
V době, kdy píšu článek je dvě stě třicet jedna nakažených a tisíce lidí doma v karanténě. Mnozí se bojí, hltají negativní zprávy a jsou ve stresu. Všichni tito lidé se ocitli nedobrovolně v situaci, kdy jsou informačně odkázání na televizi či Internet. Zkusme psát pro ně.
Pišme příběhy o lásce či sexu, pohádky, povídky, zážitky ze školy nebo práce, vzpomínky na dětství. Zveřejněme fotky z přírody, hradů či zámků. Prozraďme recepty na buchty a dorty. Zaplevelme blog články o zdraví nebo cvičení. Omezme psaní o viru. Zapomeňme aspoň na jeden článek k tomuto tématu, který nosíme již pár dní v hlavě. Uděláme tím pro zdraví vlastní i čtenářů rozhodně více, než když je zahlcujeme hlubokomyslnými úvahami a spekulacemi. Odlišme se.
Koronavirus přináší výzvu. Nepromarněme ji. Spojme se a pomozme šířit dobrou náladu a rozehnat mrak černých myšlenek a temné emoce, které teď pomáháme vytvářet.
Toto je jediný článek, který jsem na téma koronaviru napsal, žádný další z mé strany nebude. Přeji všem krásný den bez strachu z neznámého, zdraví a pohodu.
Vltava je druhá symfonická báseň z cyklu Má vlast, skladatele Bedřicha Smetany. Premiéru měla 4. dubna 1875. Zdroj: YouTube.cz
Úvodní fotografie použita z Pixabay.com:
https://pixabay.com/cs/photos/k%C3%A1va-kav%C3%A1rna-tabulka-j%C3%ADdlo-p%C3%ADt-2242212/
