Moderní konflikty nemusí být vždy bitvou. V každém nejsou jen mrtví a zranění, ale i zachráněné životy. Jako v případě osvobození francouzských vojáků ze základny Karin během mise UNPROFOR v Jugoslávii, které provedli naši vojáci.
Válka v bývalé Jugoslávii trvala v letech 1991 - 2001. Nejprve šlo o sérii nepokojů mezi jednotlivými etnickými skupinami (hlavně mezi Srby, Chorvaty a Albánci). Válka skončila rozpadem země na několik nezávislých států. Základních příčin bylo více, ale mezi ty nejzásadnější určitě patřily ekonomické problémy země, její obrovské zadlužení a rovněž až neobvykle prudký vzestup nacionalismu. Po ukončení bojů, které provázely etnické čistky a válečné zločiny, byly velké části státu poškozeny. V letech 1992 - 1995 zde probíhala mírová operace OSN pod názvem UNPROFOR (United Nations Protection Force). Součástí mise byl i českoslovenští vojáci.
Tato byla ustanovena rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN č.721 ze dne 27. 11. 1991. O účasti naší armády rozhodla vláda tehdejší České a Slovenské Federativní republiky svým usnesením č.27 ze dne 16. 01. 1992. Československý prapor o třech rotách a v síle 500 osob byl ustanoven ve Výcvikovém středisku mírových sil OSN v Českém Krumlově. Jeho součástí byli jen dobrovolníci. K nejdůležitějším úkolům praporu patřilo vybudování a zabezpečení činnosti na kontrolních stanovištích (Check point), organizace pozorovacích týmů, dohled nad uloženými zbraněmi a patrolovací a humanitární činnost.
Na přelomu roku 1992 a 1993 se ocitla francouzská vojenská základna Karin pod minometnou palbou z chorvatské strany fronty. V té době se na místě nacházelo 55 Francouzů, kterým jejich další jednotky nemohly kvůli zničenému mostu přijít na pomoc. Nejbližším akceschopným útvarem byl československý prapor, který dostal rozkaz k jejich záchraně. Major Petr Pavel, který byl operačním důstojníkem, hledal se svými výsadkáři Francouze týden v horách Srbské Krajiny. Po jejich nalezení pro ně vyrazil s 28 vojáky a se dvěma transportéry OT-64.
U Goleš a Drače se 53 francouzských vojáků tísnilo na úzké pláži mezi útesem a mořem. Dva jejich vojáci byli mrtví a několik z nich bylo raněno, protože jednotka se nacházela pod silnou minometnou palbou ze srbské i chorvatské strany. Pod ní byli i naši vojáci, kteří se museli zastavovat, aby odklidili spadlé stromy přes cestu. Cesta jim trvala dvě hodiny, vzdáleni byli asi 30 kilometrů. Po příjezdu transportérů na místo byla zahájena okamžitá evakuace a následná úspěšná záchrana. Všichni vojáci UNPROFOR tehdy byli, v souladu s mandátem OSN, vyzbrojeni lehkými pěchotními zbraněmi.
Francouzský ministr obrany vyznamenal Válečným křížem s bronzovou hvězdou již pplk. Petra Pavla, mjr. Karla Klinovského, mjr. Stanislava Zaplatílka a pplk. Pavla Jirkovského. Dnes armádní generál Petr Pavel je i nositelem české medaile Za hrdinství. Od června 2015 nastupuje do prestižní funkce předsedy vojenského výboru NATO. Vyproštění francouzských vojáků než bitvou bylo spíše operací či misí, pro množství zachráněných životů však má mezi významnými českými bitvami své místo. A je také důkazem toho, že v naší vlasti jsou stále lidé, na které můžeme být právem hrdi.
Zdroje:
Web Vojenského historického ústavu Praha
http://www.vhu.cz/cesti-vojaci-v-90-letech-v-byvale-jugoslavii-obstali-prozrazuje-nova-studie/
Wikipedie, otevřená encyklopedie
