Období očekávání vánočních svátků patří k těm nejkrásnějším dnům v roce. Jestli takové opravdu budou, záleží jako vždy jen na nás samotných. Co vlastně advent znamená, víme to vůbec?
Latinské adventus znamená příchod. Začíná jím liturgický rok, což je v křesťanském prostředí souhrn svátečních dnů a časových úseků. Jde o období čtyř neděl před vánočními svátky, přesněji začíná čtvrtou nedělí před Štědrým večerem, trvá 22 až 28 dní a může připadnout na jakoukoliv neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. V letošním roce začal 29. 11. 2015. Obchodníci v tento den zahájili předvánoční prodeje, i když fakticky ty vypukli o dva dny dříve na slevový Černý pátek.
Ve městech a vesnicích se rozsvěcují vánoční stromy na náměstích nebo návsích, většina z nás si zdobí své obydlí nebo okolí, zapalujeme svíčky. Lidé se začínají scházet na jarmarcích a tržištích, pořádají se různé koncerty nebo představení. Dříve však šlo o čas postní, ve kterém byly veškeré zábavy, tanec a zpěv zakázány. Jde totiž hlavně o dobu duchovních příprav na Vánoce, dny rozjímání a dobročinnosti, v kterých se čeká na příchod Spasitele na svět. Advent tedy má být dobou zklidnění a navazuje na určitý rytmus daný přírodou.
Život našich předků ovlivňovalo významně zemědělství, které je s přírodou pevně svázáno. Je přirozené, že práce v tomto odvětví probíhají intenzivně od jara do podzimu. V zimě se pak již vykonávaly domácí práce, při kterých se rodiny i přátelé scházeli, zpívali si, více odpočívali a přemýšleli. Tyto zákonitosti jsou v průmyslovém světě potlačeny. Účetní uzávěrky, finální produkce, vše je nyní navázáno na kalendářní rok. V současném světě proto za normální považujeme, že konec roku pro nás znamená hlavně spěch, stres a větší námahu.
Často si říkáme: "Toto ještě musím udělat do konce roku!" Většinou přijdeme na to, že jakmile se rok převalí do dalšího, přijde leden, pak únor, někdy ještě březen, věc stále není hotova či vyřízena a nic se neděje. Přesto je pro nás přelom roku zvláštně magický, stejně jako byl pro naše předky den poslední sklizně, jehož úspěch ovlivňoval významně jejich šance na přežití zimy i následujícího roku. Možná by bylo pro nás dobře, v zájmu našeho zdraví a celkové duševní rovnováhy, se vrátit k tomu, aby dnem výrobních a finančních uzávěrek byl například poslední den měsíce září.
Tradičním symbolem adventu je od 19. století adventní věnec. V katolických zemích má čtyři svíčky, z nichž tři jsou fialové nebo modré a jedna růžová. Fialová Svíce proroků se zapaluje první adventní železnou neděli a je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Krista. Na druhou bronzovou se zapaluje další fialová, tzv. Betlémská, znamená lásku a Ježíškovy jesličky. Třetí neděli stříbrnou se zapaluje Pastýřská, růžová, která značí konec postního období. A na čtvrtou zlatou se zapaluje poslední fialová, Andělská, která představuje mír a pokoj, ta může připadnout i na Štědrý den.
S adventním obdobím jsou spjaty různé tradice. Například Mikuláš, který v předvečer svátku svatého Mikuláše, obchází s andělem a čerty rodiny s dětmi. Dále je to třeba pečení perníků, které započalo již ve 12. století, příprava vánočního cukroví a zdobení vánočního stromečku. Zdá se, že v poslední době přibývá lidí ve městech i na vesnicích na různých akcích, které se odkazují nebo navazují na adventní tradice zejména v duchovní oblasti. Cítíme sami, že v dnešním bouřlivém světě je setkání na vánočním punči s rodinou, přáteli nebo sousedy důležitější než neustálý shon za věcmi, které nám stejně nikam neutečou.
Zdroj:
Wikipedie, otevřená encyklopedie
