Věc veřejná - politické angažmá má svůj rub i líc

Poslední veletoč VV po nezvykle dlouhé době vrátil do hry předčasné volby. Mladá strana - která vyhlásila otevřeně boj politickým mastodontům - se diví, že proti ní tito mastodonti útočí a intrikují. Bezbřehá naivita Kristýny Kočí se nejspíše přelila i do nynějšího rozhodování vedení VV.

Tak nějak je mi to líto. Po celou éru svobody jsem volil pravicové "mastodonty". Jiná možnost pro mě zkrátka nebyla. U posledních voleb už jsem jen používal vylučovací metodu. Jako nejmenší zlo mi vyšla TOPka.

VV jsem fandil zdálky. Učil jsem na střední škole a VV dokázaly aktivizovat mladou generaci. Mnozí z jejich starších  kamarádů nechodili nikdy k volbám - nedávaly jim smysl. U těch minulých však byli.

Hlasovali za změnu politického stylu, proti Paroubkovi, proti mastodontům i proti korupci. Já v tu dobu považoval Véčka za nevyzpitatelný subjekt. V ústeckém kraji VV dosti divným způsobem zasahovali na poslední chvíli do kandidátky. Věci veřejné pro mě nebyly tehdy příliš důvěryhodné.

Postupně jsem je začal vnímat jako Bártovu církev. Nad Kristýnou Kočí - jako šéfkou jejich poslaneckého klubu - jsem jen kroutil hlavou. Manévrování a populismus při sestavování koaliční smlouvy mi silně připomínalo Paroubka.

Bárta byl donucen se stáhnout a Kočí odešla. Velice pozitivně vnímám Karolínu Peake - jako moudrou a zakotvenou přímočarost na naší politické scéně. Rád bych ji i viděl jako prezidenta české republiky.

Věci veřejné jsou vlastně podnikatelským projektem v politice. Bohužel si však nenajaly rozumného kouče. Ten by je musel upozornit na jasný psychologický rozměr jejich politické i osobní nezralosti.

Vít Bárta zakladatel je na pranýři. Jeho bohužel naivní poslanecký klub se sype pod tíhou zklamání. Zklamání z čeho? Z Bárty zakladatele, naivní a manipulovatelné Krystýny Kočí - bývalé předsedkymě klubu. ....

Není to také třeba jen úplně obyčejné zklamání dospívajícího dítěte z reality života? Pokud někdo vyhlásí válku mastodontům a ti začnou šťourat v loajalitě jeho poslanců - co je na tom neočekávatelného!

Pan Jarolím mluví o vládě jako o společenství. Také bych rád v praxi uskutečnil konsenzuální hlasování podle Scota Pecka - viz např. odkaz.

Ale můžeme tohle prosazovat nyní, v této době a v této vládě? Milé a vážené naivní Věci Veřejné. Tato vláda nikdy společenstvím nebyla. Přesto se  však o něco snažila. A mnohé se jí podařilo.

Premiér se dokázal vzepřít nesmyslnému blufování v EU. Jako důkaz naší nové suverenity poprvé veřejně německá kancléřka respektovala nahlas českou jadernou politiku.

Do hry teď vstoupí levice. Naštěstí bez Jiřího Paroubka. Těžko říci jak moc se změnila ČSSD. Komu nabídne případnou koalici?

Býval jsem pravicový volič. Teď si říkám, zda by koalice VV a ČSSD nebyla lepší než to co je teď.

Ale VV se musí velice rychle zbavit jak Bárty, tak naivity. Bátra jednoznačně naivky ve svém týmu preferoval. Jako naprostý naivka a nezralý muž se projevil i další místopředseda VV pan Jarolím. Otevřeně řečeno je těch naivek ve VV víc, než jsem si z dálky dokázal představit.

Na začátku 90.let jsem byl několik let v užším vedení KDU-ČSL. Intriky a boj v dosti brutální formě vždy byly nedílnou součástí naší politické scény. Bohužel.

Předčasné úmrtí Josefa Luxe na rakovinu bylo jednoznačně důsledkem tohoto boje. Jen tak lehce připomenu populární nejen ODSáckou hádanku z té doby: Had na tři: Lux!

Byl jsem v jeho nejbližším okolí a vím jak se na něj útočilo a částečně i jak on to vnímal. O to více mě zarazily překabátěné kecy jeho protivníků po jeho smrti a na jeho pohřbu. Ale to je reálný život.

Boj je život vyvolených a smrt je jejich vítězstvím - říkával můj děda. Když někoho vyzvu na souboj, musím počítat i s tím, že nějakou slíznu.

Co se naučí z nejnovější kauzy VV naše politická scéna? Kdo ví. Ale snad alespoň my voliči po 22 letech svobody začínáme procitat z naivity. Pozdě ale přece.

Na podobné téma:

Oligarcha Babiš se bojí VV - má proč?

Spravedlnost čeká, až se jí někdo ujme. ...

Věci veřejné - ano či ne?

Óda na Klausovu Livii

Bárta, Karolína a ti ostatní. Politika a život jako byznys.

Konsenzus jako forma rozhodování a řízení - vědomá komunikace

Síla, jistota, láska i všudypřítomně neviditelná dravost Ženy II.

Ústí nad Labem, 4.4.2012

Jan Rýznar