USA: Zítra vstanu a opařím se Trumpem

Do americké presidentské volby už zbývají jen hodiny a mnohý volič si rve v zoufalství vlasy. Věru není z čeho vybírat. Je to jako by se vás Bůžek ranních mátoh zeptal, zda se chcete opařit čajem a nebo kávou.

Zítra ráno vstanu, uvařím si čaj, hodím do sebe kokosový řecký jogurt a cestou do práce se stavím v místní základní škole, abych zde splnil svou občanskou povinnost a spolurozhodl o tom, kdo se na příští 4 roky nastěhuje na nejprestižnější politickou adresu světa - 1600 Pennsylvania Avenue NW. Za tuto službu již tradičně vyfasuji modrou oválnou samolepku s nápisem "I voted" (volil jsem), plus opojný pocit moci, který se naštěstí po několika vteřinách rozplyne jako pára nad hrncem.

Tady ve Virginii je krásný teplý podzim, na zítra hlásí meteorologové 18°C, takže možná večer, až se ve volebních centrálách začnou sbíhat první hlášení jednotlivých obvodů, dáme dole u Potomacu i tradiční úterní fotbálek. Minulý týden jsme se domluvili, že jeden tým bude hrát za Trumpa, druhý za Hillary, a hned bude vidět, zda bychom se uživili jako političtí prognostikátoři.

Ale vážně: letošní volba je těžká, přetěžká. Hotové dilema. Donald Trump je spíše bombastickou celebritou než rozvážným státníkem a Hillary Clinton má - obrazně řečeno - neoddiskutovatelný doktorát v pletichaření. Tož babo raď. Jeden bývalý agent FBI popsal situaci jako "výběr mezi nekompetentním a zkorumpovaným politikem".  Je všeobecně známo, že oba kandidáti za sebou táhnou celý vagon negativ, takže průměrný občan by se pod tlakem různých odhalení a afér nejraději zakutal do závěje podzimního listí a vylezl až koncem března.

Musel bych hodně dlouho lovit v paměti, abych si vzpomněl na kampaň, ve které se rozmetalo tolik valníků bláta a prodiskutovalo tak málo opravdových problémů (neslyšel jsem mnoho o tom, jak reagovat na postupující automatizaci výroby a nebo co dělat se vzrůstajícím vlivem peněz v politice). Amerika je silně polarizovaná a jedinou složkou společnosti, která má ze stávající vyhrocené kampaně nějaký užitek, jsou zřejmě humoristé (pokud máte rádi angličtinu a kreslené vtipy, mrkněte se sem).

V tak těkavém prostředí není jednoduché si vytvořit definitivní názor, ale po několika zakolísáních jsem se nakonec ustálil na Trumpovi, i když to bylo v mé mysli vítězství z nejtěsnějších. Jako kdyby derby pražských S vyhrála Sparta v penaltovém rozstřelu 97:96. Hillary je sice zkušenější a v debatách na rozdíl od Trumpa působila připraveně a kompetentně, ale nakonec zvítězila touha po změně. V posledních letech se Američané celkem konzistentně shodují na tom, že země pluje špatným směrem (zde je příslušná statistika Gallupova úřadu) a v takovém případě je nutno pootočit kormidlem.

Politika, tak jak ji předvádí současná Demokratická garnitura, se stala jakousi karikaturou liberální ideologie (hezké shrnutí přinesl minulý týden britský list The Guardian), a také proto mi "člověk zvenčí" v tomto okamžiku přijde jako nejlepší řešení. Nebudu ani zakrývat, že jsem velký příznivec lokální politiky (to, co se dá vyřešit na místní úrovni, nemá smysl řešit centrálně), takže nacionalista Trump je mi o něco bližší než globalistka Clintonová. V neposlední řadě nejsem ani moc velký zastánce politické korektnosti. Myslím si, že první podmínkou vyřešení problémů je umění je přesně a bez zbytečného chození kolem horké kaše pojmenovat.

Můj děda míval starou černobílou televizi, výrobek národního podniku Tesla Orava. Občas na ní začal kmitat obraz a děda v tom případě k televizi přistoupil, ráznou ranou bouchl do jednoho určitého místa a obraz se zase ustálil. Na Trumpa se dívám tak trochu jako na pokus o bouchnutí do politického systému. Zda to vyjde, to uvidíme v nejbližších dnech.

+++++++++

Realisticky vzato, Trumpovy šance na zvolení jsou asi takové, jako že Zlín vyhraje fotbalovou ligu.  Sázkaři to momentálně vidí zhruba tak 20 na 80. Ironií osudu je, že pro "okázalého siláka" Trumpa bude zřejmě největší překážkou hlas "slabšího pohlaví". Jeho neoblíbenost v ženské části populace je ohromující i ochromující. Server Politico přinesl zajímavý článek o tom, jak tato antipatie ovlivňuje dokonce i svět randění a seznamek.

Nenechte se zmást tím, že celostátní preference jsou celkem vyrovnané. V americkém systému nevyhrává ten, kdo získá většinu hlasů (tu získal i Al Gore v roce 2000), ale ten kdo získá většinu tzv. volitelů. Ti se přidělují na úrovni států a to převážně systémem "vítěz bere vše" - nezávisle na tom, zda vyhrál jen "o prsa" a nebo "s převahou". Nejlepší je tedy monitorovat průzkumy jednotlivých států, z nich odhadnout šance na zisk volitelů a potom statisticky spočítat celkovou pravděpodobnost vítězství. Výborně to dělá např. server 538 (to číslo je mimochodem celkový počet volitelů) a v jeho prognózách Hillary vytrvale a poměrně přesvědčivě vede.

Server 538 (nejnovější statistiky o rozdělení volitelů a celkových šancích)
PredictIt.org (sázkařský server - pod tabulkou najdete celkem výživnou diskusi)
Americký volební systém (česky : anglicky)

Twitter: Hillary Clinton (zde můžete sledovat poslední vzkazy Hillary Clinton)
Twitter: Donald Trump (a takto ke svým voličům promlouvá Donald Trump)

A konečně tady je vývoj sázkařských odhadů za posledního půl roku (do 6. 11. ráno).

Ostatní díly série USA