Můj tatínek byl veverka. Ale slušná veverka.
Táta se o nás vždycky hezky staral. Opravoval louskáčky, na podzim strhával starou kůru a když jsme někde proběhly houštinou, vyčesával nám z kožíšků bodláky. A při tom nás lechtal za ušima. Že by doma nebylo co jíst to neexistovalo a občas nám dokonce z popelnice nosil arašídy v čokoládě. Jednou z ní chudák nemoh vyskočit, protože byla skoro prázdná, a vysvobodili ho až ráno popeláři. Ty museli koukat co to na ně vyběhlo!
Do politiky se tatínek zrovna nehrnul. Ani v době procesu s protistátním spikleneckým centrem lišky Bystroušky se nesnížil k podepisování rozhořčených peticí. A vedoucí úlohu jezevců ve společnosti taky moc neřešil. Ovšem jezevci jsou šelmy lasicovité a tenkrát si náramně zakládali na tom, že jsou všem savcům třídním předvojem. Zvířátka musela jezdit na školení a učit se nazpaměť dlouhé odstavce z klasiků vědeckého jezevcismu. Táta nám pak doma říkal, že to nejsou žádný šelmy, ale starý jezevci. A my se tomu se ségrou smály až se třásla celá osika. Ne že by to bylo tak vtipný, ale měly jsme tátu rádi a tak jsme mu chtěly udělat radost. On se nám za to odvděčil tím, že nás nenutil abysme chodily na akce Šelmistického svazu mládeže. A tak zatímco ostatním mláďátkům při čestné stráži u hrobu neznámého jezevce dřevěněly tlapky, my jsme si hrály s kolčavama na schovávanou a nebo s netopýrama na slepou bábu. Ty netopejři si ale místo šátku přes oči museli dávat špunty do uší.
Málem jsme se měli i líp. Sysel z vedlejšího remízku si nakradl z eráru pěknou zásobu na zimu a kdyby ho táta nabonzoval chlupatejm, mohli jsme jet za odměnu na dovolenou do Boloňskýho lesíka. Jenže to by on nikdy neudělal a tak jsme se radši štrachali se stanama na Petřín. A pak přišla okupace. V práci se táty zeptali zda souhlasí se vstupem medvědů a on jim řek, že v našem lese nikdy žádný medvědi nebyli a že by to tak mělo zůstat. Dostal na hodinu padáka. A to jeho dobře placený místo připadlo tchoři vod potoka za to, že si nad brloh vyvěsil cedulku s vlastnoručně namalovaným nápisem "S medvědy na věčné časy a nikdy jinak". Tím pokrokovým patolízalstvím se nakonec prolízal až do televize. Jeden uvědomělý režisér mu nabídl titulní roli v seriálu "Tchoř na radnici". A jestli ho nevykopli, tak tam v tesilových kalhotách smrdí dodnes. Pachatel v pravém slova smyslu.
Táta byl takovej humanitní typ. Věřil ve Velkýho Sviště a každou neděli mu do vykotlanýho pařezu na pasece nosil hrst čerstvých bukvic. Maminka při tom vždycky lomila pacičkama a říkala, že nás za to jednou všechny zavřou. Ale nezavřeli. Naopak, ze sekretariátu tátovi vzkázali, že když se těch pověr vzdá a pomůže jim s vylepováním plakátů v rámci kampaně "Hlodavci všech zemí, spojte se", tak dostane svoje starý místo zpátky. Údajně mu nabídli hodnost podjezevčíka v záloze. Táta to ale odmítnul. A ta kampaň nakonec taky žádnou velkou díru do světa neudělala. Zaplaťsvišť za to - ještě by ji ty jezevci zabrali jako potenciální doupě. Jen mi bylo divný, že se pak za pár týdnů začalo rodit podezřele velký množství krys. Asi si to spojování vyložily jinak.
Ráda vzpomínám jak nám táta vyprávěl báchorku o Plejtváku myšokovi. To prej byl jedinej hlodavec kterej kdy uměl plavat. Akorát u toho strašně funěl a plejtval energií. My jsme se se ségrou vykuleně schoulili v pelíšku a představovaly si, že ten plejtvák v tom oceánu plave ve veverčím kožichu. Když to táta slyšel, smál se a říkal, že je to hezká jazyková perlička - ty čtyři stejný slabiky v řade. Něco jako "nesnese se se sestrou". A to jsme zase vyprskly my. My se totiž se ségrou snášíme dobře. Líp jak slepice.
Na druhý straně musím otevřeně přiznat, že tatínek byl trochu záletník. Jak někde v polesí hárala samička, táta o tom na beton věděl. On měl na tyhle věci notýsek. Taky mu v hospodě jinak neřekli než veverkanec. Párkrát se spustil s poletuchou bělobřichou a jednou dokonce i s poletuchou vousatou. To maminka kolikrát těžko rozdejchávala. No, zkrátka táta nebyl žádnej andílek. To je vám určitě jasný. Ale byl slušná veverka. Za každýho režimu.
Až někdy poběžíte Kunratickým lesíkem, vzpomeňte si na něj. Byl to jeho oblíbený revír.
Děkuji za pozornost.
Čiperka Pizzizubková
V bučině 9
Královská obora
Praha
__________________________________________________
Tento článek je součástí širší diskuse o dědictví komunismu.
Jan Řeháček
Za devatero fotkami: Malebné peklo
Já to tušil, že jednou skončím v pekle. Jen jsem si představoval, že vstup bude mít z nějaké islandské sopky. Houbeles! Jeho vchod se nalézá poblíž vesničky Medkovy Kopce nedaleko Hlinska. "Lasciate ogne speranza, voi ch'intrate".
Jan Řeháček
Sedm divů jara
Po dlouhém barevném půstu zimní šedi působí návrat jarní kavalerie jako zjevení. V našem parku v tomto období kvete několik dřevin, s jejichž uměleckými kreacemi bych vás v tomto blogu rád seznámil. Matička příroda dokáže kouzlit.
Jan Řeháček
strž
V dnešním pokračování poetického cyklu "Bez básně a Hany" se nedozvíme jakou krevní skupinu mají nejraději novozélandští upíři a zda je tuna pampeliškového chmýří těžší než sbírka maturitních příkladů z matematiky.
Jan Řeháček
Devět zastavení času
Příroda se mění pomalu, ale jistě. Den ze dne nic nepostřehnete, ale když se na známá místa vrátíte za pár týdnů, naleznete desítky drobných změn. Tak jsem se na třech místech našeho parku devětkrát zastavil, abych je zachytil.
Jan Řeháček
Cesta do hlubin duše (Beethoven)
Lidská duše je odvěkou hádankou, na které si vylámaly zuby celé generace psychologů, teologů a filosofů. Tajuplný komplex uvnitř každého z nás. Pro mne je definicí lidské duše Beethovenův 14. smyčcový kvartet cis moll, op. 131.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci rozhodují o omezení prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schvaluje Sněmovna. Schválí ji patrně v mírnější...
Muž násilím vnikl do školy v Litvínově. Policie ho našla v obchodě, kde kradl
Několik policejních hlídek včetně psovoda a speciální pořádkové jednotky zasahuje u gymnázia v...
Záhadný předmět na noční obloze překvapil fotografy čekající na polární záři
Záhadné těleso na obloze překvapilo v úterý večer mnoho fotoamatérů, kteří hleděli k nebi v...
Na Chebsku vjel vlak do spadlého stromu a vykolejil, provoz na trati stojí
Uzavírka trati u Plesné na Chebsku, kde ve čtvrtek odpoledne v úseku mezi Velkým Luhem a Skalnou...
- Počet článků 402
- Celková karma 19,54
- Průměrná čtenost 920x