Honzo, mě ti tak to tvoje drama inspirovalo, že mi to nedalo - nazul jsem pevné boty, do ruky popadnul slivovici po dědečkovi a vzhůru do hor!  Pár hodin mi trvalo než jsem se prodral panákama a vypotácel se po ramenou drsných pískovců, ale to co jsem za nimi spatřil mi vyrazilo dech. Oči mi horečnatě svítili a v hlubokém příkopu kolem bylo plno opilých myšek s ponožkami složenými do úhledných komínků. Když jsem se probral z deliria, všiml jsem si, že pod vstupní klenbou mého temene, sedí bubeníci s paličkami obalenými slámou a tlumeně buší do dunivých tamtamů...no a dál to znáš...

Znám. Přijede vozidlo záchytné služby.

Nečekám nasedám odpich a ratata.

Jazyk se naposled vrhne do kalíšku

z ochozů vyplaší bílou myšku.

Už se jich nebojím

a ony se mě taky nebojí.

Pořád se to snažím rozklíčovat, milý Jene. Takže chcete říct, že:

"tak jedem: na blata, pišto, na blata

nasedám nečekám odpich a ratata"

je ekvivalent k:

"Run down a street

Where the glass shows

That summer has gone" 

Ne snad přímo textově, ale spíš rytmicky.

Začátek skladby je takový poměrně těžkopádný, zatímco rytmus na ten text který uvádíte je podstatně odlehčenější. A tomu odpovídají i ty dvě části oddělené slovy "dobito dopito ty lahve pryč". Tedy jedna část je těžkopádná a druhá odlehčená.

Jinak ta blata mne napadla při pomyšlení na kocoura tonoucího v pohyblivém písku. Ta nemají s Yes nic společného ( i když teď ve zpětném zrcátku vidím, že ten Váš text by se tak dal i chápat - ale to je jako s dešifrací Nostradama. Dá se tam najít prakticky cokoliv)

Pěkné, pěkné

děkuji, děkuji,...

 Nesedíš ty zase v letadle? Koho mi to jenom připomíná? Jeden pyroman už tady svíce prohání snad v každém blogu.

Ale ta snaha korunovaná YES se cení (ne zubí)!

Kdepak v letadle. Sedím u okna a pozoruju (skřípěje vyceněnými zuby) jak zase sněží. A toho pyromana neznám, ba ani nevím o kom je řeč.

Koukám, že zkoušíte nový styl a formát, pane Řeháčku.

Mně se to moc líbí, jen o tom musím ještě chvíli přemýšlet. 

A karma už jen za ty YES, ačkoli zrovna deska Drama nepatří mezi mé nejoblíbenější. Jsem klasický YESofil a YESolog. 

Ten formát je v podstatě z nouze ctnost. Něco se do perexu napsat musí a když jsem tam minule zkusil zacpat jenom čísílka (aby to nerušilo text) tak mi to vyhodili z hlavní stránky. Tak jsem si vymyslel ten prolog...

Jinak ze zbytku alba taky moc nadšenej nejsem, ale Machine Messiah se mi pořád líbí. Pro mě je vrchol v YESsongs a konkretně Your Is No Disgrace. Ale i třeba ve Fly From Here se dají najít solidní místa.

Jo, a pokud jste neviděl tu esesáckou parodii na odchod Jona Andersona:

https://www.youtube.com/watch?v=0A6IH27T-5E

plamen osudný

z ochozů vyplaší bílé racky

Ve verších slyším hudbu, pošlu to dál pro inspiraci

Já zas v hudbě slyším verše. Ostatně i tuhle piškuntálii jsem vytvořil tak, že jsem si tu skladbu třikrát pustil a zapisoval jsem si co mě napadlo. Se životem nemá nic společného. Ani s mým, ani s žádným jiným...

No to je dráma! Už ty ponožky v komínku mnou přímo otřásly, ježek ve skleněné kleci mne vyděsil a kocour za láhví špiritusu to završil!

A to jsem ještě vypustil scénku, ve které hrabě Nikolič bloudí hořícím domem a hledá klíče od prádelníku.

Chtěl bych tomu přijít na kloub. Potácím se mezi deliriem a večerníčkem. Pišta a Fišta s kocourem Fousem odpíchnou gejzíry dramat a hle, ratata a podlaha se propadá. Maková panenka s vílou pomněnkovou bosky si vyrazily, a ty sviť svědku měsíční, sviť, s vodníkem jenž Erbenovsky na topole tleská podle skal. Jak ve snu déšť přichází, a co déšť, liják, jak pravíš....budoucnost neznám a trpí mí ohaři.

No, nic už jdu, možná, že ještě poslechnu a ač neznám příběhu...mohu se domnívat, že takto se věci mají....

A zubař mě čeká teď, drama to k uzoufání

Děkuji za opravdu skvělé shrnutí.

I když z matematického hlediska se celý text dá nejúsporněji shrnout třemi slovy:

básníkovi došel polystyrén

Ohaře bych k plamenu svíčky raději nepouštěl aby u nich nedošlo k záměně pohlaví.

V takových případech totiž z oharů často vzniknou oharky.

Ano!

Tak doufám, že mi majitel serveru přizná nějaké to reklamné.

Velké drama!

Jsem ráda, že se tady vyskytuje někdo, kdo chápe, že baterka patří do ruky. Ne jak u Součků

Ale ne dětem a vojákům!