Přece ho nenechám umřít!

Záchrana bezprizorního dítěte cizími rodiči nebo rodičem zdaleka není výsadou člověka. Povím vám příběh náhradní matky a adoptivního syna, dvojice tvorů, kteří jsou za jiných okolností přirozenými nepřáteli.

Nicméně o tom později. Nejprve bych vás rád pozval na trochu netradiční umísťovací výstavu. Uskuteční se příští neděli 3. března od 10 do 17 hodin na pražském Žižkově, Velehradská 19. A její výjimečnost bude spočívat v tom, že kromě koček tam budou hledat své nové rodiny u hodných lidí též útulkoví psi.

Teď dejme na chvilku slovo útulkářkám, aby nám představily pár ze svých svěřenců, kteří budou na výstavě.

Osmiměsíční přítulná mazlivá Jiskřička z venkova je vhodná do bytových podmínek, do rodiny, kde jsou lidé více doma, aby jí nebylo smutno.  Je kastrovaná a očkovaná, testy FELV/FIV jsou negativní.

Osmiměsíční vděčný mazlíček Fromek k nám přicestoval až z Moravy. Má poškozené očíčko, ale není potřeba nic léčit a chová se, jakoby tento hendikep ani neměl. Je vhodný do bytových podmínek, kastrovaný a plně očkovaný, včetně očkování proti FELV. Je negativní na nemoci FELV/FIV.

Černobílý čtyřletý kocourek Fusík pochází ze skupiny koček v ulici Na Knížecí. Kočky tam žily v areálu, který se nyní ruší a kočky tam už nemohou být. Fusík je zatím bázlivý a nepříliš mazlivý, učí se soužití s člověkem. Je hodný, nenáročný a vděčný. Fusík je kamarádský ke kočkám a rád by na zahrádku, aby mohl chodit ven. Je kastrovaný a plně očkovaný.

Tříletá mírná Beátka se submisivní povahou pochází z vesnice na Berounsku. Ráda se mazlí, ale je ještě trochu nesmělá. Beátka je vhodná do bytu do klidné, stabilizované rodiny, bez malých dětí a dalších zvířat. Je kastrovaná a plně očkovaná. Testy na FELV/FIV jsou negativní.

Sedmiměsíčního Jeníka našli hodní lidé v jedné tovární hale. Zpočátku byl bojácný, ale to už překonal a je z něho milý, hravý a mazlivý kocourek. Je vhodný do bytových podmínek, kamarádský ke kočkám, proto by v novém domově uvítal dalšího kocourka či kočičku. Je plně očkovaný, testy na FELV/FIV jsou negativní.

Osmiletá čivava Arielka a devítiletý jorkšír Rexík se k nám dostali od opatrovatelky která už odchází do domova důchodců. Nyní tedy musejí hledat nový domov, nejlépe společný, protože Rexík je na Arielce dost závislý.

Řadu dalších čtyřnohých miláčků, kteří budou na výstavě netrpělivě očekávat, kdo si je odnese domů, můžeme najít na stránkách zúčastněných útulků: Spolek na ochranu zvířat Dobříšsko, Srdeční záležitosti, Chlupáči v nouzi, Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi.

***

A nyní už slíbený příběh. Odehrál se za dob mého dětství v jedné vesnici v Posázaví, kde jsem přebýval u své milované babičky. Tehdy ještě kočky a psi nebyli bráni coby domácí mazlíčci tak, jako je tomu dnes, ale plnili funkci strážců, lovců obtížných hlodavců a pomocníků v hospodářství.

Kamarádka mojí babičky se těšila přízni jedné mourovaté kočky, které říkala Minda. Dovnitř do domku ji nepouštěla, ale dávala jí jídlo na přilepšenou a nechávala spát v košíku v přístavku na dřevo a uhlí. Vzpomínám, jak jsem se tam chodíval na Mindu dívat a obdivoval její mateřskou péči, když se tam párkrát okotila.

„Paní Hrabová, co je to za divné kotě?“ Otázal jsem se babiččiny sousedky, když jsem jednoho dne uviděl, jak se u Mindiných cecíků kromě dvou jejích maličkých potomků krmí ještě nějaký další prazvláštní tvor. Byl o trošku větší, měl protáhlejší čumáček, jinou srst a stavbu těla a taky delší ocásek.

„Jeníčku, to není kotě, to je štěně,“ odpověděla mi paní Hrabová. A pak mi trpělivě vysvětlila, že její sestře o tři zahrady dál zemřela fenka při porodu. Byla už starší, narodilo se jí jedno štěňátko a ona to nepřežila. Sestře bylo líto nechat toho malého tvorečka taky umřít, a tak ji poprosila, jestli by se ho nepokusila podložit Mindě, která se okotila o pár dní dřív.

„Minda je hodná a štěňátka se ujala, viďte paní Hrabová?“ Otázal jsem se.

„Jeníčku, to není tak jednoduché,“ začala opět trpělivě vysvětlovat paní Hrabová. „Kdybych jí tam to štěně jen tak položila, nemusela by ho přijmout. A tak jsem řekla sestře, aby Mindu na chvilku vzala do mého domu, kam ji normálně nepouštím a tam ji dala trochu syrového masa, aby odvedla její pozornost. Když byla Minda pryč ze svého pelíšku, vzala jsem čistý hadr, otřela do něj Mindina koťátka a vytřela vnitřek košíku. Tím se do hadru nasákl pach kočičí rodinky a já s ním pak vydrbala kožíšek toho štěňátka, abych na něj ten pach přenesla. A nakonec, když už byla Minda nakrmená a vracela se ke svým dvěma koťatům, tak jsem to štěňátko položila doprostřed mezi ně.“

„A Minda ta koťátka nemá spočítané?“ Zeptal jsem se opět dětsky naivně.

„Jeníčku, zvířata to tak neberou. Ale štěňátko mělo štěstí. Mindě to sice bylo trochu podezřelé, nejdřív ho dlouze očichávala, až jsem se začala bát, že ho nepřijme. Pak ho ale začala důkladně mýt, aby přebila zbytky jeho cizího pachu. A já věděla, že máme vyhráno. Štěně pudově zareagovalo na tu masáž a přisálo se k jejímu bříšku. Však se podívej, jak se všichni tři tumlují.“

Pro mě to tehdy bylo obrovské překvapení a hlavně poučení do života. Kočka sice nepřijala štěně proto, že by byla vědomě hodná a chtěla někomu pomoct tak, jak to umíme my lidé, ale to neznamenalo, že by se o toho maličkého tvorečka nedokázala postarat. Naopak, poskytla mu úplně stejnou péči jako svým koťatům a jako správná matka nikomu z nich nenadržovala, ani ho neodstrkovala na konec.

Nu já mohl při dalších návštěvách babiččiny kamarádky paní Hrabové svýma dětskýma očima sledovat, jak z adoptovaného štěňátka vyrůstá krásný čilý vesnický kříženec s přiléhavým jménem Voříšek. Stal se z něj úplně normální tvor s psími reflexy a psí poslušností, ale jedno mu z té kočičí výchovy zůstalo. Paní Hrabová si ho nechala u sebe a on krom její zahrady hlídal i Mindu a zahnal každého, kdo by jí chtěl nějak ublížit.

***

Voříšek z příběhu sice na výstavě nebude, ale místo něj tam bude k vidění spousta neodolatelně krásných koček a psů, toužících po nových opatrovatelích úplně stejně jako kdysi on.

Poznámka: Autory použitých fotografií jsou lidé z útulků, kteří udělili souhlas s jejich zveřejněním v tomto článku. Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.