Kýchání je bezesporu zdravé, Pro kočky, pro lidi, i pro ostatní tvory, kteří mají to štěstí, že je jim kýchání dáno přírodou. Jeden se při něm pořádně uvolní, pročistí si celé dýchací ústrojí od plic až po čumáček.
Obzvláště lidé jsou při této činnosti vynalézaví. Někteří si kýchnutí ani pořádně neužijí, snaží se jej utlumit a pčíknou tak, že je to sotva slyšet. Jiní si jej však dokáží doslova vychutnat, dlouze se nadechnou, zavřou oči, kýchnou, jak když vystřelí a celí se přitom otřesou. Běda všem lekavým jedincům v jejich okolí. My kočky to tak krásně neumíme, kýchneme jen tak mimochodem, aby se neřeklo, a snažíme se, aby nás přitom nikdo neslyšel. Bodejť by také ne, pořádným zvučným kýchnutím s dlouhou přípravou a ještě delším dozníváním bychom si leda tak vyplašily myši, případně upoutaly pozornost svých přirozených nepřátel.
Mňouknu vám, co se dvakrát brzy po sobě přihodilo Honzovi s Lindou. Honza občas přijde domů docela utahaný, to se pak natáhne na kanape a pustí si televizi. Tvrdí, že ty nesmysly, které tam dávají, jsou pro něj příjemnou kulisou ke krátkému zdřímnutí a říká, že nejlépe se mu klimbá při zprávách. Jenže to by Linda nebyla Lindou, kdyby toho pokaždé nevyužila. Lehne si mu na rameno, tělem se mu opře o krk a začne s tak hlasitým uspávajícím předením, že celá rezonuje. To je pak Honza ztracený a okamžitě vplouvá do rovin, které jsou na rozhraní mezi spánkem a bděním.
„RRRRR, RRRRR, RRRRR, hepčí, RRRRR, RRRRR, RRRRR …“ Tak tohle se přihodilo Lindě, mezi souvislé hlasité předení se jí vloudilo jedno nenápadné kýchnutí. A Honza? Byl z toho celý paf a myslel si, že se snad zbláznil, tohle se mu stalo už podruhé. On totiž v tom svém polospánku věděl o Lindině kýchnutí asi o vteřinu dřív, než k němu došlo.
Já jsem sice jen kočka, ale přece jen mám k přírodě o něco blíž, než člověk, a tak si myslím, že se Honza nezbláznil. Buď se ta Linda musela vteřinu před svým kýchnutím nějak maličko pohnout, a on to vycítil, nebo ve svém polospánkovém alfa vnímání mimoděk vyčetl předzvěst pčíknutí přímo z jejího mozku. Nebo...? Nevím. Je mnoho tajemných věcí mezi kočkou a člověkem. Pardon, vlastně jsem chtěla mňouknout mezi nebem a zemí.
