Koruna nebo euro?

Studií, které se snaží posoudit výhody a nevýhody případného zavedení eura v naší republice je celá řada. Všechny se na tuto otázku dívají z ekonomického pohledu, jedny pro euro horují, jiné jej zatracují, další se snaží o postoj pokud možno neutrální. Některé z nich jsou odborné, jiné laické, vždy záleží na ekonomickém rozhledu a osobním názoru jejich autora. Mají však jeden společný rys, v současné době nejsou příliš aktuální, neb na případné zavedení eura si vzhledem k maastrichtským kritériím budeme muset v každém případě ještě nějaký ten čas počkat. V dnešním článku se budu touto tématikou zabývat též, avšak na rozdíl těch ostatních se na ni nepodívám z hlediska ekonomického, ale poněkud netradičně z pohledu estetického a snad i trochu praktického.

Dali jste si někdy vedle sebe českou bankovku a eurobankovku, například stovku a položili jste si otázku, která se vám víc líbí?

Obě jsou zelené a obě na sobě mají vytištěnou číslici 100. Tím jejich podobnost končí. Nevím, jak vašemu, ale mému oku ta česká lahodí svým výtvarným provedením a navíc z ní na mě dýchne kus naší historie. Jistě, historie je i na té evropské, avšak taková nějaká neosobní, neurčitá. Přiznám se, že vlastně ani nevím, jaká že to brána je na ní vyobrazená a necítím potřebu to zjišťovat. Podobně vnímám i ty ostatní, české ve mně vyvolávají pocit národní hrdosti, je v nich kus češství, za které se nemusíme stydět. A tak si kladu otázku, zda i ty evropské mohou v někom vyvolávat pocit vlastenectví. Možná ano, u člověka, který se cítí být panevropanem (je takové slovo vůbec správné?) nebo jenž za svou vlast považuje eurozónu (to sice správně je, ale připadá mi to dost absurdní). Neříkám, že obrázky na eurobankovkách jsou z uměleckého pohledu špatné. To bych si nedovolil, určitě je navrhoval někdo slavný, ale osobně tomuto druhu umění moc nerozumím. Nebo jsem možná ovlivněný právě tím srovnáváním s našimi, které se mi líbí.

Musím připustit, že z praktického pohledu jsou eura asi výhodnější. Když člověk platí u sousedů stejnými penězi jako doma, má o starost míň. Jenže dnes v době platebních karet to už tak významné není a navíc stovky a vyšší stejně mnohde ani nepřijímají.

Pokud by mi někdo položil otázku, zda bych chtěl u nás od zítřka platit eurem, asi bych nevěděl, jak mám odpovědět. Nicméně otázka je to absurdní, a tak si mohu dovolit vnést trochu absurdity i do úvah o svém rozhodování. V úvodu článku jsem řekl, že pominu rovinu ekonomickou a pominul-li bych ji i ve své volbě, odpověděl bych záporně. Nu, nevím, možná bych tak odpověděl, i kdybych ekonomickou rovinu nepominul.