Jak jsem se nechala svést

Když mi Maruška vyprávěla tuto příhodu, kladla mi na srdce, abych ji nezveřejňoval. Že prý normálně tohle nedělá a co by si o ní lidé pomysleli. Dalo mi hodně práce, než jsem od ní dostal váhavé svolení.

Nechci však zdržovat nějakým dlouhým úvodem a rovnou vám nabízím, s čím se mi ta dobrá duše svěřila.

Koukali jsme se s Frantou na televizi, takovej normální vcelku poklidnej večer, když se mi najednou rozvrněl telefon. Volal Standa, náš vrstevník a dávný kamarád, starý mládenec. Napřed prej jak se máme a takový ty formality, pak se na moment zarazil a nasadil vemlouvavej tón: „Maruško, ty jsi taková pěkná holka, zrovna můj tip a já bych tě hrozně rád svedl.“

No jasně, dělá si legraci, napadlo mě a snažila se ho nějak šťavnatě odbýt. Ale on se nechtěl dát a stále si mlel svou. Až mě napadlo: „Tak fajn, počkej, zeptám se Franty a když mu to nebude vadit, budu souhlasit.“ „Nebudeš tomu věřit, ale s Frantou jsem domluvenej a nic proti tomu nemá,“ odpověděl. Tak jsem se tedy obrátila na toho svýho, ten jenom nepřítomně otočil oči od bedny a jakože jó. Že on s tím nemá problém a když si se mnou Standa chce užít, tak mu to klidně dovolí.

Standa je štramák pohlednej, odedávna na mě trochu bere, ale tohle by neudělal, to vím. A taky vím, že dokážou s Frantou upéct kdejakou ptákovinu. Ale toto? Docela jsem znejistěla. Ušili na mě nějakej parádní fór a když teď couvnu, tak jim to pokazím. Nakonec jsem se rozhodla, že na tuhle jejich hru přistoupím, ale od začátku jsem byla maličko nesvá.

Standa mě pozval na následující večer k sobě do garsonky, byla jsem si jistá, že k ničemu nedojde, ale přesto jsem před odchodem vlezla na váhu, to víte, ženská chce být pěkná. A byla jsem potěšená, od tý doby, co jsem úplně přestala jíst sladké, bylo to pořádně znát.

Tlumený světlo, na stole připravená láhev, navoněněj bejvák, rozestlaná postel a k tomu všemu puštěný nějaký erotický video. Co vám mám povídat, jakmile jsem vlezla ke Standovi, šla jsem do kolen. Proboha, snad to nemyslí vážně, to by byl průs...švih. Byla jsem jako v mrákotách, Standa mě nasměroval ke stolu, otevřel tu flašku a obřadně nalil červený do broušenej sklenic. „Počkej moment, ty můj poklade, hned si přiťukneme na ten náš kouzelnej smyslnej večer,“ zašvitořil.

Pak vzal do ruky telefon, někam zavolal, řekl jen „tak už“ a hned to zas položil. To jakože volá Frantovi, že už mě má připravenou nebo co? Napadlo mě a já si řekla, že teda jako dost, jdu domů. Ale napřed to pěkně vytmavím jednomu a doma pak tomu druhýmu, tohle se přece kamarádce nedělá. A manželce už vůbec ne.

Jenže než jsem se stačila zvednout od toho stolu s flaškou a broušenejma skleničkama, v předsíni to zašramotilo, někdo si otevřel vlastním klíčem. A pak vstoupili do pokoje dva číšníci v černým s bílejma košilema a vysokejma čepicema. V rukou ti hošani nesli tácy plný větrníků, dortíků, kremrolí. Prostě všeho, co mám tak ráda a co si kvůli linii už půl roku odpírám.

No, nebudu to protahovat, toho večera jsem se od Franty nechala opravdu svést a zhřešila jak zákon káže. Ne, počkejte, postel zůstala nedotčená a tu erotiku vypnul, aby nás nerušila, ale ty dobroty jsme snědli snad všechny.  A já se tak nadlábla, že mi pak Standa musel zavolat taxík, jinak bych se domů asi nedovalila. A víte, co mi ten rošťák řekl na závěr?

„Víš, Maruško, ten tvůj mě sám požádal, abych tě svedl k hříchu. Odevždy ses mu strašně líbila, jaká jsi byla tak akorát do ruky, maličko oplácaná. Jenže teď, jak jsi začala hubnout, tak už prý ... no, však on ti to dopoví sám.“

Vytmavila jsem to oběma. Napřed Standovi, že tohle se ženský, co si hlídá linii, nedělá. A doma Frantovi, že se mi postaral o pár pěkně horkejch okamžiků. Ale nakonec jsem těm dvěma dala za pravdu a všechny ty nesladký diety hodila za hlavu. Ženská přece musí bejt pro toho svého pořád přitažlivá, no ne?