Československé a české stokoruny

Nejčastějším lidovým pojmenováním stokoruny je kilo (řidčeji též kilián), jehož původ není zcela jasný. Některé zdroje uvádějí, že jej můžeme hledat v oblíbené karetní hře mariáš, v níž se stovce též běžně říká kilo. Dalším, avšak méně používaným názvem pro stokorunu byly v minulosti Hradčany pro jejich časté vyobrazení na rubové straně této bankovky. Dnes se jí též říká jednoduše „stovák“ a jistě bychom našli i mnohé další názvy.

Stovka pravděpodobně byla a stále je snad nejrozšířenější bankovkou od vzniku samostatného Československa a dočkala se mnoha různých vydání. Od měnové reformy v roce 1953 až do vydání pětistovky v roce 1973 byla bankovkou s nejvyšší nominální hodnotou, od stažení padesátikoruny v roce 2011 má z bankovek naopak nominální hodnotu nejnižší. Pokochejme se nyní pohledem na mistrovská díla rytců a prohlédněme si je, včetně dvou dvousetkorun.

Rakouskouherské, platné po vzniku ČSR

Platnost 1918 až 1919 (dvousetkoruna pouze v roce 1918). Autor: Josef Pfeiffer

Není mi známo, proč rub dvousetkoruny zůstal prázdný, zdroje však uvádějí, že existovala také varianta s vodorovnými vlnovkami. 

1. emise státovek

Platnost 1919 až 1921. Autor: Alfons Mucha

2. emise státovek

Platnost 1920 až 1939. Autoři: Alfons Mucha, ryt Robert Savage

Bankovky NBČS

Platnost 1927 až 1944. Autoři: Max Švabinský, Rytina F.Schirnböck

Protektorát Čechy a Morava

Platnost 1941 až 1945. Autor: Bedřich Fojtášek

Korunové poukázky ČSR

Platnost 1945. Autor: Ivan Ivanovič Dubasov

Bankovky a státovky (1945-1953)

Platnost 1945 až 1953. Autoři: Bedřich Feigl (první bankovka), Max Švabinský, liniový přepis Jindra Schmidt (druhá bankovka)

Státovky a bankovky (1953-1993)

Platnost: 1953 až 1967 (první bankovka), 1962 až 1993 (druhá bankovka), 1989 až 1990 (třetí bankovka). Autoři: Ivan Ivanovič Dubasov (první bankovka), František Heřman, ryt Jindra Schmidt, Jan Mráček, Ladislav Jirka (druhá bankovka), Albín Brunovský, ryt Bohumil Šnejder, Miloš Ondráček (třetí bankovka)

Třetí stokoruna byla jedním z posledních symbolů socialistického režimu a byla natolik neoblíbená, že na ní lidé propichovali vyobrazenému Klementu Gottwaldovi oči. Naštěstí došlo záhy po revoluci k jejímu stažení z oběhu.

Současná platidla ČR

Platnost od roku 1993. Autoři: Oldřich Kulhánek, ryt Miloš Ondráček (obě bankovky), Václav Fajt (pouze dvousetkoruna)

Nevydaná platidla

První bankovka měla být vydána v roce 1951, druhá v roce 1962, avšak k emisi ani jedné z nich nedošlo. Autoři:  K. Svolinský, B. Fojtášek (první bankovka), Cyril Bouda (líc druhé bankovky)

Zdroje:

http://www.cnb.czhttp://www.papirovaplatidla.cz