Na zahradě stálo dlouhé bidlo. Úzký konec mělo na zemi a širokým se opíralo o strom. Jednoho dne přiletěli dva kosi a postavili si na něm hnízdo, bydlo pro svoji budoucí rodinku. V noci přišel silný vítr a obě b-dla spadla na zem.
Když jsem byl ještě malý kluk, tak nám naše češtinářka napsala tuhle větu na tabuli a chtěla po nás, abych do ní doplnili to správné „i.“ Měkké nebo tvrdé? Nu přece určité měkké, to má přednost, podobně jako u shody podmětu s přísudkem. Ale počkat, vždyť to je nesmyl, jedná se o rod neživotný, takže každopádně tvrdé. Opravdu? Tak co tedy měkké i nebo ypsilon? Otázka tak trochu hamletovská.
Nakonec nás ta naše moudrá paní učitelka vyvedla ze všech omylů a pravila, že ani jedna z těch dvou možností není správná. Věta se musí postavit jiným způsobem, bidlo a bydlo v jednom slově nelze použít.
Když o tom tak člověk přemýšlí, najednou zjistí, že podobně to chodí i v mnohých životních situacích. Někdy jde o prkotinu, jindy o věc opravdu důležitou. Je zapotřebí se rychle rozhodnout, zvolit jednu ze dvou variant, které se očividně nabízejí. Z možností, z nichž obě snad přinesou nějaké to řešení, ale ani jedna z nich se nejeví být tou opravdu správnou. Když se však člověk na chvilku zastaví, pojednou prohlédne a najde správné řešení, které tkví v něčem úplně jiném.
Za všechny takové situace alespoň jeden příklad, takový obyčejný a nedůležitý. Mám se dnes večer dívat na televizi nebo si otevřít počítač? V televizi si mohu najít nějaký film, cestopisný pořad, soutěž, sport, případně nějaké společenské dění. Na počítači toho mohu dělat ještě mnohem víc, aktivně něco tvořit nebo jen pasivně přijímat informace, bavit se, prostě co budu chtít. Takže co, debilizátor nebo noťas? Nějak se nemohu rozhodnout.
Ne, ani jedno, ani druhé. Tak jako tehdy před léty jsem větu s bidlem a bydlem musel postavit jinak, tak i dnes si úplně jinak svůj večer zařídím. Budu se svými přáteli, s nimiž se už tak dlouho plánujeme sejít. Oni mě potěší svou přítomností a snad i má maličkost jim večer trochu zpříjemní.
Tak vlastně nevím, možná, že tenhleten případ není tak úplně nedůležitý. Být spolu a dělat si navzájem radost je přece mnohem lepší, než sedět u tévé nebo pécé.
