Asi jsem provedl něco strašného

„To jsem tomu dal, Rózko.“ „Copak jsi tak hrozného udělal, Santíku?“ „Ále, náš dvounohý asistent chtěl pozvat čtenáře na umísťovací výstavu koček a já mu sebral škrábací drápek.“ „Nic si z toho nedělej, spolu to nějak zvládneme.“

„To je v pohodě, bráško, nech mě chvilku mňoukat a uvidíš, že to bude dobré.“

„Jsi hodná kočka, tak začni.“

„Tak tedy, ehm, ehm, mňau. Tohle jsem ještě nikdy nedělala, tak mi držte palce. Vážení dvounozí přátelé z řad člověčenstva, paní lidská kočka Dana Javůrková z útulku Podbrdsko nás poctila prosbou, abychom vás pozvali na umísťovací výstavu koček bez domova. Pro začátek dobrý, ne, Santíku?“

„Jo, jsi skvělá, ale teď zase chvilku já. Ta výstava se koná už za čtrnáct dní, tak si to, milí člověkové, zapište za ušiska, abyste na to nezapomněli.“

„Počkej, bráško, takhle to nejde, nesmíš na ně být tak hrr, mohli by se urazit. Musíš je pěkně poprosit, aby se podívali na pozvánku a pokud zatouží po nejlepší přítelkyni člověka, tedy kočce, tak aby si tam nějakou přišli vybrat.“

„Máš pravdu, ségro, jsi rozumnější než já. Tak tedy, lidé, bděte, prosím. Vlastně, co to mňoukám, lidé čtěte... A pak, až si jednu kočičku vezmete domů, tak bděte nad jejím zdravím a štěstím. Ona se vám za to odvděčí svou věrnou láskou.“

„To už je lepší, Santíku, jen bych tě opravila, lidé si nemusí vzít jenom jednu, ale klidně dvě nebo i víc, bude jich tam opravdu hodně.“

„A teď, vážení člověci, předáváme se Santíkem slovo té skvělé paní Daně, aby vám představila některé ze svých svěřenkyň a svěřenců.“

Tříměsíční kocourek Archie k nám přišel od kamarádky, které ho dal společně s druhým kocourkem, sourozencem Archieho, jakýsi pán. Druhý kocourek měl vážné poranění oka a do druhého dne u kamarádky zemřel. Kamarádka nám volala, zda bychom se zbylého kocourka Archieho ujali. Archie je velký mazlík, musel žít někde, kde ho lidé měli rádi. Je ještě malinký, ale nebojácný a do všeho se hrne. U všeho musí být, všechny má rád, lidi i kočky. Všem věří, je prostě důvěřivé milé kotě.

Bobeš je velký, hodný a klidný kocour. Byl nalezen v jedné vesnici na Berounsku, bez majitele, nešťastný, bezprizorní. Přidal se k toulavým kočkám, ale neměl jejich zkušenosti s životem bez domova. Chřadl. Převzali jsme ho péče. Byl již kastrovaný, tak si myslíme, že určitě někomu patřil. Ztratil se? Byl vyhozen? Nevíme. Bobeš je vděčný kocourek, přítulný a mazlivý. Rád by byl jediným kocourkem v domácnosti. Je sice velký, ale spíše submisivní a ostýchavý vůči druhým kočkám. Miluje lidi a rád by měl svého člověka jen pro sebe. Rád spí v posteli a zalézá pod deku. Prostě miluje teplo a touží po teplém pelíšku a milujícím člověku. Bobešovi je asi 8 let.

Ritchie a Conchita

Tříletý Ritchie a čtyřletá Conchita našli nový domov společně u hodné starší paní. To bylo asi před 2,5 lety. Paní nedávno onemocněla, ale stále si kočičky ponechávala. Její zdravotní stav se ale postupně zhoršil natolik, že již s kočičkami nemohla být doma. Paní je nyní dlouhodobě nemocná, hospitalizovaná v nemocnici, a kočiček se musela natrvalo vzdát.

Ritchid a Conchita hledají domov znovu. Mohou jít do nového domova společně, protože jsou moc fajn team. Víme ale, že možnost společného domova je velmi malá, a proto je nabízíme k adopci i každého zvlášť.

Jací jsou povahově? Moc hodní.

Ritchie je mazlivý a přítulný. Nejraději spí v posteli u člověka a rozdělí se s ním o polštář. Je hravý a dobře vychází s kočkami v depozitu. Jako malý prodělal virózu a zůstal mu po ní malý hendikep, nosí hlavičku trošku nakřivo. Ritchie ale o tomto hendikepu ani neví, vůbec v ničem jej neomezuje.

Conchita je hodně hravá, podnikavá kočička. Je, stejně jako Ritchie, mazlivá, hodná a milá. Má krásnou lesklou černou srst. Je na ní vidět, že se měla dobře a že ji paní měla moc ráda.

Tak snad se na tyto dvě kočičky usměje zase štěstí a někdo hodný si je adoptuje. Jsou obě bezproblémové, pohodové a touží zase po milující náruči u hodného člověka.

Fifinka je 6 měsíční kočička, která k nám přišla, stejně jako Matýsek, ze statku v jedné vesnici u Dobříše. Fifinka je hodná, hravá a milá kočička. Jen se ještě trochu leká. Když ji vezmeme a mazlíme se s ní, je moc ráda. Ale někdy se lekne a nenechá se vzít do náruče. Fifinka hledá trpělivé lidi, kteří jí dají čas na zvyknutí si a nebudou na ni spěchat. Mírně ji budou přemlouvat, aby si s nimi hrála. A mazlení se pak dostaví postupně samo. Fifinka má moc ráda další kočičky a tak by přivítala domov, kde už nějaká kočička je. Fifinku, leč z venkova, nabízíme pouze do bytových podmínek, kde nyní žije a je zde šťastná. U domu by zdivočela a ztratila by se. A to nechceme.

Matýsek je 6 měsíční kocourek, který k nám přišel ze statku v jedné vesnici u Dobříše. Již jednou našel nový domov, ale vrátil se nám nemocný. V novém domově měl střevní potíže a byl nečistotný. Později se zjistilo, že jeho zdravotní potíže pramenily zřejmě z toho, že byl doma sám a byl nešťastný. U nás si hraje s dalšími koťaty a je naprosto čistotný. Proto ho nabízíme k druhému kocourkovi nebo kočičce a tam, kde jsou lidé více doma. Matýsek potřebuje své lidi okolo sebe. Je nebojácný, hodný, tak by se hodil i do rodiny s dětmi.

Reginka je 10 letá kočička. Svůj domov našla před 9 lety. Vzala si ji za vlastní mladá slečna. Slečna si našla přítele a loni se do rodiny narodilo miminko. Miminko začalo mít zdravotní problémy a přítel slečny Reginku odvezl do jednoho útulku. Předal ji paní v útulku i s očkovacím průkazem a předávací smlouvou, kterou jsme Regince vystavili před 9 lety při jejím převzetí slečnou. Paní z útulku nám zatelefonovala, že původně kočička z našeho sdružení, kočička Reginka, je u ní v útulku. Tak jsme si pro ni zajeli k paní do útulku. Nepochopili jsme, proč nám Reginku slečna či přítel slečny nevrátili. Proč ji odvezli kamsi jinam. Nenapadlo je to? Styděli se jí vrátit? Nevíme a je to už jedno. Ale pochybili. Vždy novým majitelům klademe na srdce, že pokud kočičku nebudou moci mít, ať nám ji vrátí zpět. A to i po devíti letech.

Reginka nebyla očkovaná, nechali jsme ji očkovat a nyní je Reginka připravená hledat nový domov. Je už starší kočička, ještě smutná a nechápající, proč se jí její nejbližší vzdali. Co udělala špatně, že jí už nechtěli? Vysvětlujeme jí, že ona za nic nemůže, že jí lidé budou mít zase rádi. Zatím se Reginka bojí nového prostředí v depozitu. Ale když jí hladíme, je ráda a přede. Tak si myslíme, že bude zase šťastná, až najde lidi, kteří ji budou mít zase rádi.

Ríšánek a Ronja jsou 5 měsíční sourozenci, kteří k nám dorazili z venkova. Narodili se tam nevykastrované kočce. Kočku jsme již nechali vykastrovat a koťata jsme převzali do péče. Ríšánek je větší, velký mazlík, hravý a veselý. Ronja je malinká, hbitá a moc šikovná kočička, která se také moc ráda mazlí. Oba rostou jako z vody, jsou bezproblémoví a do nového domova je nabízíme společně, i po jednom, protože víme, že pravděpodobnost společného domova bývá malá.

„Rózko, všechny jsou moc krásné a my jim budeme držet drápky, aby jich co nejvíc nalezlo nový domov.“

„Přesně tak, Santíku. Vidíš, nic tak strašného jsi neprovedl, a pokud si někdo myslí, že ano, tak ráda beru díl té viny na sebe. A ještě sem přidáme fotku té kavárny The Spot v Chodské 22 na pražských Vinohradech, kde se ta výstava uskuteční v pátek 24. a v sobotu 25. února.“

„Rózko, sice to sem moc nepatří, ale úplně na závěr bychom měli ještě připomenout, že do této neděle nám zvířátka a jejich lidský personál mohou posílat své společné fotky do soutěže o novou lásku.“

„Jasně, Santíku, vždyť jde o zvířátka adoptovaná, takže to sem přece jen patří. A teď už všichni mňauhóóój, mějte se báječně.“

Poznámka: Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.