Proč mají pravicoví voliči vládních stran již dost

Politici současné vládní koalice, zejména pak ODS a TOP 09, velmi často zdůvodňují pokles preferencí svých stran tím, že provádějí potřebné nepopulární kroky. Sami ovšem tuší nebo přímo vědí, že to není příliš pravda. Odklon pravicových voličů od těchto stran není zapříčiněn realizací úsporných opatření nebo rostoucím počtem uměle přiživovaných afér, nýbrž realizací ryzí levicové politiky, která již poněkolikáté určité politiky, jejich myšlení a předvolební neupřímnost odhaluje a zcela diskredituje.

Současná vládní koalice měla široký mandát a možnost realizovat skutečně pravicovou liberální politiku, což však beze zbytku zneužila a promrhala. Není nutné zdůrazňovat, jak pokrytecky zní mentorování například ministra Kalouska, mnohokráte odhaleného „převlékače kabátů“, o povinnosti vládní koalice dodržet slib stabilizace vládních rozpočtů. Velmi dobře i on sám ví, že jiný, stejně zásadní slib obelhávací předvolební kampaně, svými opatřeními flagrantně porušuje. Samozřejmě hovořím o příslibu nezvyšování daní. Lze se tomuto přístupu divit? Kolik lidí si dnes pamatuje, že ODS v předvolební kampani působila oproti rasantně se prezentující tvrdé a konzervativní TOP O9 jako pouhá středová strana? Ostatně, podle mého názoru, ODS se trvale pohybuje v blízkosti politického středu. Voliči mají velmi krátkou paměť a připomínání minulých přešlapů a odporného lavírování politiků, např. právě zmiňovaného Miroslava Kalouska, příliš neřeší. Vzpomeňme jen jeho otevřené návrhy na menšinovou vládu KDU-ČSL se Sociální demokracií za podpory komunistů. Nebo dřívější a dnes opět velmi aktuální počátek koketování se Sociální demokracií uprostřed volebního období v momentě, kdy vývoj volebních preferencí socialistů napovídá jejich potenciální vítězství v příštích volbách. 

Ministr Kalousek a jeho bratři ve zbrani ze současné vládní koalice se prostě již dávno jako krypto-socialisté odkopali. Jejich zcela zkratkovitá a vadná „jediná možná cesta“, jak dostat zemi z dluhové krize, se skládá z primitivních opatření dalšího zdaňování, populistického a morálně odporného progresivního trestání nejúspěšnějších, které krom samotných gest přináší na oltář veřejných financí jen naprosto zanedbatelnou sumu, přerozdělování, korekce „nesprávně nastaveného trhu“, vhánění dalších občanů do závislosti na sociální síti, všeobecného posilování role státu, státního dirigismu atpod.   

Těžko také popsat mé pocity a zhnusení ze sledování rozhovoru novinářů s farizejským předsedou Věcí veřejných Johnem, vítězoslavně oznamujícím, že stát bude nadále pokračovat v utahování šroubů všem, že bude ještě více daňově loupit a vynucovat si další morálně pokřivený a diskriminující příspěvek od skupiny nejlépe zaplacených zaměstnanců, kteří se na rozdíl od mnohých jiných daním vyhnout nemohou. To vše pokrytecky zahaleno do hávu údajné solidarity. Ač sám do této skupiny nepatřím, je mi tento druh populismu, hrající na strunu všeobecné závistivosti mas, z duše odporný. Dlouhodobé trestání ekonomicky nejschopnějších, kteří de-facto udržují ekonomiku tohoto státu v chodu, ve finále dopadne i na nízkopříjmové skupiny, které tento přístup tiše nebo otevřeně schvalují. Brzy bude totiž stále méně těch, kteří budou dávat lidem práci a stále méně těch, kteří svými daněmi budou dotovat existenci jiných. Koalice tedy podřezává symbolickou větev nejen sama pod sebou, ale také pod námi všemi.

Tato vláda jako celek, stejně tak jako její jednotliví členové, prostě realizuje beze zbytku socialisticko-populistickou politiku, neboť všichni její členové jsou zjevně ve skutečnosti pouze zakuklenými socialisty. Již delší čas je nutností všech skutečně pravicově smýšlejících voličů hledat efektivní alternativy. Současné dvě, deklarovaně pravicové, vládní strany totiž ztratily veškerou zbylou kredibilitu. Třetí, od počátku nepokrytě populistický a socialistický spolupachatel (VV), ji snad u rozumně uvažujících nikdy ani neměl.

Sečteno a podtrženo, ačkoliv si v zásadě přeji okamžité skončení této parodie na provádění skutečné pravicové politiky, obávám se okamžitého nástupu nebezpečného levicového souručenství socialistů a komunistů. A především, pragmaticky vnímám potřebu udržení se současného vládního uskupení až do konce volebního období. Svojí neschopností a realizací čiré socialistické doktríny totiž pravděpodobně umožní vlastní marginalizaci a nástup nové, nezkažené a skutečně liberální pravicové reprezentace.  

Děkuji svému bratrovi za námět na tento text…