To není moje myšlenka, tohle prohlásil islamista a arabista, český muslim Petr Pelikán v posledním vydání Křesťanského magazínu v ČT. Musím podotknout, že pan Pelikán na mě působí jako vzdělaný a kultivovaný člověk, rozhodně ne jako militantní islamista. Ve věcné debatě řekl svůj fundovaný závěr o tom, co je vlastně tím hlavním cílem islámu.
Nemyslel to nijak zle ani útočně, pouze to věcně konstatoval. A "nejlepší" na tom je, že oba další diskutující na to v podstatě nebyli schopni adekvátně zareagovat.
Ale pojďme si to shrnout, byla to velmi zajímavá, byť nenápadná minidebata.
Úvodem zaznělo ze záznamu vyjádření biskupa Václava Malého, který považuje za důležité poznávání, setkávání a dialog mezi příslušníky různých náboženství na té nejnižší úrovni. "Protože se často ukazuje, že obyčení muslimové o Bibli mnoho nevědí a naopak křesťané zase o Koránu. Mezináboženský dialog musí začít setkáváním obyčejných věřících. Nemůže to být záležitost imámů a biskupů. Protože když ti lidé žijí spolu, tak poznají, že se můžou domluvit, i když každý patří k jiné náboženské tradici."
OK, pojďme do studia. Pavel Hošek, vedoucí katedry religionistiky ETF UK, jednoznačně panu Malému přitakává.
Petr Pelikán říká, že monsignore Malý to myslí velmi dobře a souhlasí s tím, že příslušníci různých náboženství toho o sobě moc nevědí. Na druhé straně se obává, že ten mezináboženský dialog nemusí být úplně přínosný. A vlastně neví, proč se vede. "Protože všechna náboženství mají svá východiska, která jsou nepřekročitelná." A podle něj úplně stačí, když spolu ti lidé koexistují, protože nemusejí vědět o tom, v co věří ten druhý. "Jde jenom o to, aby vedle sebe mohli žít." (S tím se nedá, než souhlasit, pozn. autora.)
Petr Sláma, starozákonní teolog ETF UK, myšlenku setkávání a poznávání na nejnižší úrovni naopak obhajuje, vede prý k vysvětlení mnoha nedorozumění.
Pavel Hošek mluví o tom, že doba sepsání Bible a Koránu je od nás mnoho set let vzdálená a navíc je to kulturně úplně jiná situace. "A doslovný výklad bývá zavádějící. Je třeba pokusit se vyjádřit to podstatné."
Pelikán je ovšem konkrétní: "Všeobecně dogmatem islámu je, že člověk nemůže měnit boží přkazy. A tím, že islám nemá autority, které by mohly někomu určovat, jak má chápat ty jednou dané texty, tak nelze úplně zabránit tomu, aby si každý ty texty vykládal podle toho, jak stojí."
Hošek oponuje neznalostí situačního kontextu, do kterého byly jednotlivé část Koránu seslány. Cítí se být bez znalosti tohoto kontextu vydán napospas situaci. A teď přijde první tafka:
Pelikán: "Nemáme-li stejné podmínky, jako před tím půldruhým tisíciletím, pojďme se k nim vrátit."
Na to Hošek jen přikývne a řekne: "Mhm."
Moderátor položí otázku, zda je tedy problém v tom, že chybí autority, které by to uvedly na správnou cestu. Do toho Sláma naprosto nepochopitelně odvede řeč na spory kolem autorit v minulosti křesťanství - reformace bla bla bla... to všechno víme, to už bylo. Pak vysvětluje z jakých částí se skládá Bible, představte si, že ze Starého a Nového zákona! Hlavně ve Starém zákoně vidí jisté lomy a z tohoto hlediska se mu Korán zdá mnohem monolitnější.
Moderátor se ptá, zda je komplikací či řešením existence sekulárního státu.
Hošek prosazuje spíš pojem nábožensky neutrální stát. Připadá mu to jako nadějná cesta do budoucnosti. "Protože v tomto rámci je možné se navzájem respektovat."
A do toho další ťafka od Pelikána: Ptá se, zda princip sekulárního nebo nábožensky neutrálního státu přijme Bůh? A pokračuje: "Pokud uznáme svobodu vyznání, tak my jakoby zatajujeme, že Bůh, ve kterého věří člověk, tomu člověku dává určité povinnosti a závazky. A ty jsou samozřejmě potom pokládány za superiorní vzhledem k tomu, co stanovuje ta společenská smlouva, čili občanský princip. A já si myslím, že tohle je něco, s čím se velmi těžko dá něco udělat."
Pak zase něco trochu od věci povídá pan Sláma, křesťané oddělují státní a církevní moc... a připouští, že islám má tendenci přizpůsobovat si politické poměry; prý "tomu, jak věci mají být."
A nakonec tomu dá korunu pan Pelikán slovy:
"Islám skutečně je náboženství, které chce dávat formu a řád tomuto světu."
A na to už nikdo nic kloudného neřekne. Nepočítám-li Slámův superblábol o tom, že by křesťané mohli být muslimům inspirací, kdyby jim srozumitelně dovedli sdělit, že tenhle konzumní stát není tak úplně tou jejich vlastí. Mohli by mít partnerství v nespokojenosti. A tím by mohli musimům Západ zpřijatelnit.
Pokračování této debaty bude v příštím Křesťanském magazínu. No to už se vážně těším!
Suma sumárum - nejinteligentnějším člověkem v této debatě byl pan Petr Pelikán, který mluvil zcela narovinu a nic neokecával. Tak to prostě v islámu je a s tím se nedá nic dělat. On to ví, je to vzdělaný a jak už jsem psal, klidný a nemilitantní muslim. Co chcete, vy ostatní zaslepení multikulti ještě víc slyšet?
Od koho byste ještě chtěli dostat větší důkaz o tom, že islám není jen náboženství, ale i ideologie, která se netají tím, že chce změnit celý svět k obrazu svému? Petr Pelikán vám to řekl zcela jasně a bez emocí.
Odkaz na pořad
