Štvanice na Kalouska

Vystoupení ministra financí Miroslava Kalouska v Poslanecké sněmovně, kdy se projednávalo vydání V.Parkanové k trestnímu stíhaní kvůli nákupu letadel Casa, bylo většinou prezentováno jako nadmíru nehorázné, jako zoufalý boj proti tomu, aby se nic nevyšetřilo, jako projev strachu, aby nedošlo také na něj. Tento názor nesdílím. Vzhledem k tomu, že jsem vnímal také projev samotné V. Parkanové, která pečlivě citovala, na základě jakých úvah žádala Policie o její vydání k trestnímu stíhání, nezaslechl jsem žádný náznak podezření z nějaké trestné činnosti paní Parkanové, ale pouze jakousi vágní, podivně podloženou konstrukci. Byl jsem překvapen závěrem imunitní či kýho výra komise, která se podle všeho vůbec nezabývala tím, čím měla, totiž, zda obvinění paní Parkanové se týká činnosti, z které by měla být vyvozena trestní odpovědnost. Protože kdyby se tím zabývala, nemohla by doporučit paní Parkanovou zbavit imunity.  

Jestliže ministr financí M. Kalousek poukazoval na nesmyslnost obvinění ze strany Policie, a to dle mého názoru velmi přesvědčivě, konal svou povinnost. A je s podivem, že vůči argumentům, které tam zazněly jak z úst ministra financí tak z úst V. Parkanové, byla většina poslanců hluchá, stejně jako médii zmanipulovaná veřejnost.

Z uvedeného vyplývá, že vydání paní Parkanové k trestnímu stíhání, je zcela účelové a zde je prostor k dohadům, které nemusí být daleko od skutečnosti. Bylo zapotřebí přebít kauzu Rath, která poškodila ČSSD, kauzou, která se bude vztahovat na někoho z tábora vládní koalice. Protože paní Parkanová není vnímána jako příliš velké eso, lze zabít dvě mouchy jednou ranou a paralelně stáhnout spolu s ní M. Kalouska a to tím, že bude na něj uspořádána štvanice. Ta štvanice se děje zase paralelně se schvalováním důležitých zákonů v Poslanecké sněmovně, ovšem nejspíše zákon, který nejvíce vadí, se má vztahovat k narovnání se státu s církvemi. Jak ta štvanice probíhá, není nutné popisovat, stačí si pustit program ČT 24.

Při sledování přenosu imunitní či kýho výra komise PS, v níž bylo projednáváno údajné vyhrožování ministra Kalouska policejnímu prezidentovi, jsem si všiml několika podivností, které mě utvrdily v názoru, že akce policejního prezidenta Lessy je koordinována s opozičními politickými stranami. Jakmile došla řeč na skutečnost, že telefonáty M. Kalouska budou prošetřovány příslušnou inspekcí, poslanci opozičních stran začali tento institut zpochybňovat, pan Lessy začal plakat nad tím, jak je to nespravedlivé a raději se bil v prsa, že se podrobí testu na detektoru lži. V diskusi opozičních poslanců bylo zmíněno vyjádření M.Kalouska o estébáckých metodách policie, kterýžto výrok obohatil kdosi s opozice o gestapácké metody, což pan Lessy vzápětí neopomněl zopakovat. O výstupech inkvizitorů Tejce a Zaorálka lze referovat těžko, aniž by se člověku nezvedal žaludek. Snaha opozice odsoudit bez důkazů se zdála křečovitá, a to vzhledem k rychlosti, s jakou měl pan Tejc připraven výrok (chtělo by se říct rozsudek) komise vůči ministru financí. Měl jej připraven totiž předem. Nevím, zda se tak děje pokaždé, ale měl by být připraven snad až na základě proběhlé diskuse.

Nevím, zda M. Kalousek tuto štvanici ustojí. Možná je proto tak zběsilá, aby předběhla možné závěry šetření generální inspekce policie, které dal M. Kalousek k němu podnět. Nechci adorovat pana Kalouska, nevyjadřuji se ani k jeho činnostem, které jsou poznamenány pochybnostmi. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že v pokusu o likvidaci V. Parkanové a M. Kalouska hrají roli špinavé zákulisní hry bůhvíkoho prostřednictvím opozičních stran a demokracie dostává setsakramentsky na frak.