Inaugurační projev nového prezidenta M. Zemana přednesený spatra není nutno citovat. Mnozí ho znají zpaměti stejně jako sám pan prezident, neboť byl citován snad všemi tuzemskými existujícími deníky či týdeníky a opakován nesčetněkrát ze záznamu.
Nejprve se přiznám, že sám ho zpaměti neumím, ani nehodlám tímto způsobem procvičovat svou paměť. Jenom se zaměřím na tu část projevu, které nebylo věnováno mnoho pozornosti. Nový prezident vyhlásil trojí boj (nikoliv trojboj jako sportovní disciplínu) proti korupčníkům, proti holohlavcům a jako třetí v pořadí boj proti značné části médií.
Kdo by dnes nebojoval proti korupčníkům, to musí každý, kdo chce, aby ho veřejnost akceptovala, nelze proti tomu nic namítat, lze se pana prezidenta pouze dotázat, zda má na mysli všechny nebo jen značnou část. Tento boj vcelku pan prezident nastínil formou zákonů, na jejichž základě by majitelé museli prokazovat původ majetku a v případě neschopnosti toto učinit jim neprokázaný majetek zabavit. Přejme mu v tom štěstí.
Druhý boj v pořadí pana prezidenta jde poněkud mimo mé zorné pole, o zvýšené aktivitě neonacistických skupin nemám zprávy, ale nemusím vědět všechno. Zatím, pokud je mi známo, vše zvládla policie bez pomoci prezidentů a více bych měl obavy z různé lidové tvořivosti v oblasti demokratického zřízení, o které se pokouší určité skupiny lidu.
Pokud však chce pan prezident bojovat proti médiím, nebo jen proti její značné části, zajímá mě, jak. A nedovedu si představit nic jiného, než trpělívé vysvětlování, přemlouvání a nabádání zákonodárců, protože jak nám prozradil v projevu, sám zákonodárnou iniciativou jako prezident nedisponuje, aby prosadili nějaký nový tiskový zákon. Zákon, v němž by bylo cosi regulováno nebo přímo zakázáno. Je velmi znepokojivé, že jenom za tuto pasáž pan prezident sklidil aplaus, za nic jiného. Protože téměř všichni zákonodárci seděli v auditoriu, lze se domnívát, že většina z nich byla aktéry onoho aplausu. A nezaznamenal jsem, že by některý z nich se kriticky vyjádřil k této části projevu. Vyplývá z toho, že můžeme očekávat omezování svobody slova? Obávám se, že signál k tomu je dosti zřetelný. A bylo by velmi potřebné, aby si všichni uvědomili, co se může stát, až v obou komorách Parlamentu bude mít ústavní většinu levice popř. extrémní levice.
Nemám ve srovnání s prezidentem žádnou sílu slova, nicméně se domnívám, že proti boji prezidenta je nyní zapotřebí zabývat se tím, jak ubránit svobodu slova. A média mlčí.
