A znovu o zónách placeného stání v Praze

Nechci znovu rozvířit debatu o účelnosti a správnosti zavedení zón placeného státní v Praze, konkrétně v tomto případě v Praze 3. Nakonec, koho by to dnes ještě zajímalo, že?

Ale, domnívám se, že když jsem povinen za něco platit, tím spíš, když mi to přináší minimum ba téměř vůbec žádný užitek, neměl by mi tuto situaci někdo znepříjemňovat a komplikovat.

I když jsem to původně neměl v úmyslu, musím přeci jen nejdříve napsat o tom, o čem všichni víme. Škoda jen, že nemohu nikde najít alespoň přibližnou statistiku řidičů, parkujících v zónách placeného stání bez parkovacích karet. Co na to městská policie? Jak často pokutuje tyto řidiče, kteří nám, ostatním poctivě platícím, zabírají místa? Argument, že je policistů málo, že na takovou činnost nemají dostatek času, že městská policie nemá dostatek finančních prostředků k vyčlenění policistů ke kontrolám zón placeného stání – tak ten u mě už dávno neobstojí.

Pozitivní skutečnosti jsou, že v úřadu Městské části Praha 3 v Perunově ulici, kde lze parkovací karty pro parkování v Praze 3 koupit, jsou velmi ochotní zaměstnanci, lze se objednat na určitý termín prostřednictvím internetového rezervačního systému a mají úřední hodiny i odpoledne.

A těmi negativními? Za parkovací karty se platí v řádech několika set až několika tisíc korun a přesto zde nejsou přijímány platební karty. A proč má výměna parkovací karty toleranci jen jeden den? Dálniční známku lze používat již o měsíc dříve nebo naopak o měsíc později. I možnost jednoho týdne by byla příjemná.

Domnívám se, že v době, kdy se zavádějí další a další zóny placeného státní a o dalších se zcela vážně a nahlas přemýšlí, by bylo vhodné, se nad výše uvedenými řádky alespoň trochu zamyslet.

Na úplný závěr doplňuji.

Právě jsem zjistil, že v jednom okénku začali platební karty zkušebně přijímat. Že by krůček dopředu?