Pohlavní nemoci a pohlavní úrazy. Co o nich víte?

Však já vím, o pohlavních nemocech víte mnoho, avšak vsadím se, že o pohlavních úrazech nevíte vůbec nic. Ba se dokonce mylně domníváte, že nic takového není, ale…

Výraz pohlavní nemoc je všeobecně známý, avšak velmi zavádějící. Pokud bych jej neznal, mylně bych se domníval, že jde o nemoc určitého pohlaví. Tedy, jestliže bychom brali termín pohlaví zjednodušeně, pak by šlo o nemoc mužského nebo ženského pohlaví. V tom případě bych si klidně mohl říci, že jde o nemoc ženy, či muže. Pokud bychom šli více do hloubky, možná bychom měli vzít v úvahu i v současné době velmi diskutované pohlaví třetí, zastoupené skupinami transsexuálů, hermafroditů, eunuchů a transvestitů. A v neposlední řadě bych neměl opomenout ani pohlaví nebinární. Ale o tom můj blog není. To bych se pouštěl na velmi tenký led a rozpoutal bych vášně ze strany, ze které opravdu nechci.

Tak tedy přejdu k tomu, o čem dnes budu psát. K pohlavním úrazům. Nyní vám sdělím, jaký pohlavní úraz postihl mě.

Na chatě máme dvě nádherné túje. Ještě nedávno měřila každá z nich téměř 10 metrů. Tyto túje jsou zhruba jeden metr od pozemku našich sousedů.  Vzhledem k tomu, že byly nejen vysoké a tedy i velmi staré, rozhodl jsem se je z bezpečnostních důvodů zkrátit. Mám skládací žebřík o délce necelých 6 metrů a elektrickou pilu. Tedy… vzhůru do větví.

Přiložené fotografie jsou pouze ilustrační. Túje, o které píši, byla vyšší a objemnější.

Nejdříve jsem vylezl na nejvyšší schod žebříku a seřízl jsem všechny kmínky v co možná nejvyšší výšce, kam jsem dosáhl. Snažil jsem se dodržovat určitý stupeň bezpečí. Elektrickou prodlužovací šňůru jsem měl přehozenou přes ramena, zády jsem se opíral o pevnější kmínky a pilu držel v obou rukou. Přes ty delší a silnější jsem přehodil provaz a manželka jej táhla ve směru určeného pádu. Kmen s největším průměrem jsem si nechal nakonec, abych k němu měl dostatečný přístup. Musím vynaložit dost síly a samozřejmě řežu tak, aby spadl ve směru nataženého lana. Řežu jej asi tak 40 cm nad hlavou. Sakra, to je ale dřina.

Náhle zjišťuji, že přes veškerou naši snahu, dát mu při pádu námi určený směr, se snaží dostat se mi na hlavu. Poslední kus se odštípl, kmen jakoby odskočil a bez náklonu, téměř kolmo, padá na mě. Stačím jen trochu sklonit hlavu a… rána do zadní části hlavy. Vidím hvězdičky (mimochodem jsou moc krásné a neobvyklé), cítím bolest a pálení oděrek, které mi kmen způsobil. Levou rukou se držím, ani nevím čeho, v pravé ruce držím pilu. Slézám o schůdek níž a několik desítek sekund se vzpamatovávám. Sláva, nestalo se mi nic vážného. Opatrně, schůdek pod schůdku slézám s jasným cílem. Musím si na chvíli sednout do stínu. Blížím se k místu odpočinku a snažím se jít alespoň trochu vzpřímeně.

Bum. Nade mnou větev a já padám na zem.

Ano, tak tomu já říkám pohlavní úraz. Dostal jsem po hlavě.