Neprodávám slevy, ale zboží a služby!

Slevy, slevy, slevy!!!!  Slevomaty, zapaketely,slevotipy. 40% - 50% - 70%. Zoufalá spirála se roztáčí stále rychleji a významné části společnosti se z toho začíná motat hlava. Nám, kteří se snažíme živit poskytováním služeb, a prodejem zboží se z toho začíná zvedat žaludek. V obrátkách této slevové spirály se ztrácejí kontury normálního světa. Normální hodnota, jako by byla pouhým odrazovým můstkem ke slevovým přemetům. Možná jsem blázen, ale odmítám se této bláznivé jízdy účastnit.

Vlastním dvě společnosti. Cestovní kancelář a firmu, která vyrábí a prodává zahradní nábytek. Pohybuji se tedy většinu svého času ve světě cestovního ruchu a ve světě zahradního nábytku. Tlak na cenu je v obou těchto oborech velmi silný (ale ve kterých není?).

Nedávno se mne jedna novinářka zeptala, zda to s cestovními kancelářemi nevypadá bledě, když si lidé stěžují, že nemohou sehnat zájezdy „last minute“. Když jsem se jí zeptal: Kde leží ta báječná země Last minute?, dívala se na mne jako na blázna. Ačkoliv byla z ekonomické rubriky jednoho významného deníku, nemohla pochopit, že to, že není doprodej zájezdů, je dobrá zpráva o rozumném plánování cestovních kanceláří. Znamená to přece, že se jim podařilo dobře odhadnout své možnosti a najít určitou míru harmonie mezi nabídkou a poptávkou. Klienti, kteří počítali s tím, že „pumpnou“ cestovku v prodejní nouzi, měli tentokrát smůlu. Slečna novinářka nechápala, o čem mluvím.

Na veletrhu nábytku se minulý týden přihrnul do naší expozice pán a první co z něho vypadlo, bylo: „Máte výprodej? Kolik procent slevy?“. Když jsem mu sdělil, že výprodej nemáme a slevy nedáváme, zakroutil hlavou a zeptal se: „ A co děláte s nábytkem, co vám po létě zbyde?“. Nic, necháme ho ve skladu do příštího jara. Nemáme žádný důvod, prodávat ho teď s nějakou šílenou slevou jen proto, abychom tzv. „vyčistili sklad“ a pak vyráběli to samé zboží a v únoru ho naskladnili a začali prodávat. Dbáme na design a kvalitu a naše kolekce drží několik let, byla by zhovadilost točit kolečko výroby, skladování a prodeje jen proto, aby se kolečko točilo. Nechápal to a šel o dům dál.  

Jak se asi cítí hoteloví hosté, kteří zaplatili normální reálnou cenu za svůj víkendový pobyt na horách, když se kolem nich hemží jiní hosté, kteří na slevový kupón získali 50% slevu? Neřeknou si, že hotel musí mít obrovskou marži, když si může dovolit dávat takovou slevu a že se vlastně nechali napálit, když byli ochotni zaplatit cenu reálnou. Vrátí se někdy do takového hotelu? A budou někdy v budoucnu ochotni zaplatit normální reálnou cenu? Určitě ne. A ti, kteří trávili v hotelu víkend za polovinu ceny se do něj za normální cenu také nikdy nevrátí. Pro hotel zoufalý výsledek zdánlivě chytrého tahu.  Navíc tímto způsobem hotel poškodil i své dlouhodobé partnery – cestovní kanceláře a agentury, které jej propagují ve svých materiálech, na svých webových stránkách a vydávají energii na to, aby pro hotel našly klienty. I oni vypadají v očích svých klientů jako lumpové, když hotel prodávají za reálnou cenu.

Příklady podobného zoufalého konání jsou kolem nás na každém kroku. Jsem možná blázen, ale odmítám být součástí této cesty do pekel. Poskytuji služby a prodávám zboží, neprodávám slevy.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan Papež | úterý 20.9.2011 16:10 | karma článku: 28,59 | přečteno: 1634x