Bezdomovci v Praze jako výsledek sociální politiky vlády.

Tak nám občas některý z většiny Pražských, uvědomělých, pravicových voličů nezapomene nastínit svůj způsob řešení nehezkého, společenského jevu -bezdomovectví. Tedy hlavně toho, který mohou vidět denně, na vlastní oči. Čekal bych, že po nápadu pražského radního z ODS Janečka na zřízení sběrných, koncentračních táborů s dohledem, za Prahou, bude následovat radikálnější způsob řešení tohoto sociálně-patologického jevu. Pokračováním trendu ODS se od koncentračních táborů nutně musíme dostat k řešení za pomoci nucené euthanasie, které je ideologicky na zhruba stejné vlně. Místo toho nám pražští kluci nějak změkli. Podle hesla svého ideového Super-maxi guru, že o peníze jde až v první řadě, přišli s nápadem naúčtovat každý kus bezdomovce krajskému úřadů z kterého dotyčný homeless, původně pochází. Navíc nám tu někteří historici-amatéři z řad modrých ptáků a jim myšlenkově podobně postižení, navrhli praxi z období první republiky.

Rozhodli se rehabilitovat po více než 70 letech tzv.domovské právo. Není nad staré a dobré, časem osvědčené řešení. Výborný způsob jak bezdomovce sebrat pro potulku a najít mu humanisticky střechu nad hlavou v base. O třech teplých jídlech denně nemluvě. Pravda toto vyčpělé řešení je poněkud mimo. Porušuje nám totiž jedno ze základních lidských práv. A to svobodu pohybu. Samozřejmě před druhou světovou válkou si poslanci z nějaké listiny základních lidských práv a svobod nemuseli dělat těžkou hlavu. Tato listina se stala součástí charty OSN až po druhé světové válce. V dnešní době by podobný geniální nápad mohl narazit na odpor "odporných" a velmi málo kreativních příznivců, hnusného humanrightismu. Z kterých se vyznavačům světového názoru Klausismu dělá nevolno. Třeba známý norský milovník lovu a světově proslulý zastánce Klausismu, by se ve své cele otřásal nepopsatelným hnusem z těch obránců lidských práv a svobod.

Nicméně nápad neotřelý a myšlenka originální jak kupónová privatizace a rovná daň dohromady. Každý bezdomovec měl kdysi domov a ten ležel v některém kraji. Proč tedy za takového člověka nenaúčtovat odpovídající sumu jeho rodnému regionu? Proč se má bohaté a svobodné město Praha zabývat tímto lidským odpadem z hnusného česko-moravského venkova? Stahují se do Prahy, této pokladnice pravicového liberalismu a blahobytu jako švábi. Proč by měl uvědomělý pražský, pravicový volič denně potkávat tyto odporné postavy? Proč by měl čichat jejich smrad v dokonalé, pražské, hromadné dopravě? Inu to je tak. Tito lidé jsou konečným výsledkem sociální politiky české vlády. A pokud už naše hlavní město produkuje představitele vlády, kteří z jejich ulic určují výši a rozsah sociální politiky vůči celému státu, tak by pražští voliči měli být na vlastní kůži upozorňováni na důsledky této špatně sociální politiky. Když si pana Drábka a jeho asociální stranu TOP 09 už jednou zvolili, tak by měli vědět k čemu tato politika konkrétně vede.

Pozoruhodné je, že nápadití neoliberálové z Prahy chtějí platbu po krajích, případně okamžitou repatriaci pouze v případě těchto osob bez domova, pohybujících se na sociálním dně. Je zajímavé, že podobné omezení svobody pohybu či pobytu nepožadují od ostatních osob migrujících do Zlaté a Stověžaté. Co třeba vysokoškolští studenti? Proč by neměli být omezováni stejným způsobem? Také mají bydliště mimo Prahu. Proč by regiony neměly platit za své občany také v tomto případě? Co třeba vysokoškolský vzdělání lidé, kteří absolvovali univerzitu ve svém krajském městě a potom se vydají za prací do Prahy? Proč Praha nepožaduje platbu od krajů za tyto občany? Protože dovedeno ad absurdum, by potom každý kraj sledoval každého svého občana a byl by nucen za něj platit náklady na jeho život. Podle starého neoliberálního klišé se, ale každý člověk má starat především o sebe. Pomineme skutečnost, že ve skutečnosti jen velmi málo i militantních neoliberálů by chtělo žít ve společnosti, kde se každý stará opravdu především sám o sebe, tak si musíme přiznat, že lidé bez domova nedělají v podstatě nic jiného.

Vzhledem k bohatství a životní úrovni Prahy se logicky stahují do tohoto města, které jim vytváří nejlepší podmínky pro obživu a přežití. Bezdomovec je člověk, který je živým důkazem, že pud sebezáchovy je vskutku jedním z nejsilnějších lidských pudů. Takže nezbývá než se vrátit k příčinám tohoto sociálně-patologického jevu. A tím je úroveň sociální politiky vlády. Protože prostředky dnes vložené do sociálních programů nejsou jak si někteří představují, prostředky vyhozenými z okna, nýbrž jsou ve skutečnosti investicí do budoucnosti. Počet lidí bez domova se pohybuje ve státech nazývaných celkem správně sociálními na mnohem nižší úrovni než u států jiných. Ta spojitost mezi prostředky vynakládanými do sociální politiky státu a mezi množstvím osob podléhajících sociálně-patologickým jevům je naprosto zřejmá. A je nepřímo úměrná. Nejen v případě lidí bez domova, ale také třeba v míře chudoby, v množství kriminálních činů a počtu vězňů v přepočtu na počet obyvatel. Je to stará, známá pravda.

Koruna vložená dnes do prevence, nám ušetří desítky či dokonce stovky korun, které by stálo řešení budoucích chronických stavů. A platí to nejen v oblasti medicíny pro jednotlivce, ale také v oblasti sociologie, pro celé státy a jejich obrovské sociální skupiny obyvatel. Protože, ale lidé nejsou denně konfrontováni s výsledky špatné sociální politiky naší současné vlády je dobře, že tu máme tolik lidí na samém sociálním dně společnosti, kteří i našim bohatým, schopným, pracovitým a vzdělaným spoluobčanům připomínají důsledky špatné politiky jejich zastupitelů. Také bych rád připomenul, že za pouhých 5 let vlády "odpovědné" pravice se nám v této zemi zvýšil státní dluh o více než půl biliónu korun, zvýšil se počet lidí žijících pod hranicí chudoby ze 4 na téměř 10%. O tom kam se posunula životní úroveň většiny českých obyvatel snad ani nemá cenu se rozepisovat. Čím více nám tu zástupci pravice škrtají ve výdajích státu, tím je výběr daní menší a státní dluh vyšší. Trapné výmluvy na světovou hospodářskou krizi už nemůže žádný racionální člověk brát vážně. Je těžké si totiž přiznat, že současná pravicová politika založena na neoliberálních, ideologických klišé není důsledkem světové hospodářské krize, nýbrž její příčinou. Z toho co nám tu současná česká, pravicová vláda předvádí je to snad zřejmé i vesnickému prosťáčkovi. Což je ovšem kategorie lidí stojících o intelektuální úroveň výše než současní voliči českých, vládních, pravicových stran.