Objevování Nového Světa, část 2.

V minulém blogu jsem jenom nakousl ten můj popis Kanady, mého nového domova. Přiznávám, byl to krátký blog, který mnoho 'neřekl', ale bude následovat několik dalších pokračování.

Naše začátky se tedy odehrávaly v západokanadském městě Calgary. Proč právě tam? Už dávno před naším odchodem jsem se zajímal o severoamerický kontinent. O Kanadu především. Z mnoha zdrojů jsem získal přehled o tom, jak Kanada vypadá, jaký je rozdíl mezi východem a západem. Na východě v Ontariu a těch menších přímořských provincií je klima dost nepříznivé. Silná vlhkost, "upocená" léta a nepříjemné zimy, jako všude tam, kde je vlhký vzduch. Tornáda, při kterých vám snadno zmizí dům postavený z dřevěných tyček jsou velmi časté. Mnoho lidí tam v létě, při skoro 90% vlhkosti vzduchu a nepříjemných veder spí v noci ve vaně, naplněné chladnou vodou. Také většina našinců znala jenom ta velkoměsta Toronto a Montreal a možná i Niagaru, která stále ještě hučí. 

Tedy Calgary (čti Kchelgery) leží na úpatí Skalistých hor. Měřeno kanadskými měřítky. Z Calgary do hor je to ještě asi 80 km na východ po několikaproudé dálnici. Je to město založené někdy koncem devatenáctého století Kanadskou jízdní policií RCMP. (Royal Canadian Mounted Police) jako t.zv 'trading post' čili obchodní stanici, kde se stýkali evropští přistěhovalci s místními Indiány a kteří  provozovali výměnný obchod. Indiáni nabízeli kožešiny, žádali whisky a jiné artikly, které mohli přistěhovalci nabídnout. Původní název stanice byl Fort Calgary. Původ toho názvu neznám. Uprostřed města je dost vysoká náhorní plošina, připomínající pražskou Letenskou plán s nádherným výhledem na mohutné Skalisté horyv délce snad 300 km. V zimě, kdy je vše pokryté sněhem je to pohled pohádkový. Kolem města je jen fádní bezlesá krajina, t. zv. Prerie. Půda okolo Calgary je velice úrodná černozem, vrstva až tři metry. Je to jeden z nejúrodnějších krajů světa. Odtud se vyvážejí miliony tun obilí do celého světa. Tam, kde se nepěstuje obilí jsou roztroušeny ranče s hovězím dobytkem a mnoha cowboyi.. Není nad štavnatý biftek z Alberty. V celé západní polokouli Ameriky se každoročně konají slavná rodea, V Oklahomě 'Oklahoma Finals', ve státě Wyomihg to jsou 'Cheyenne Frontier days' a nakonec v Calgary to jsou 'Calgary Stampede' To slovo 'Stampede je vlastně slovo indiánské a označuje stav, při kterém se stádo bizonů splaší a s obrovským duněním se žene prérií.

Calgary Stampede! Kdo je nezažil, neuvěří. Do města se sjíždějí desítky cowboyů ze všech koutů  Kanady, USA a Mexika. Celé město šílí. I ti nejváženější občané města se chovají jako malé děti. Vše, kromě zločnů je dovoleno. Brahma bull riders (jezdí na obrovských Brahma býcích) Bronco busters, krocení "divokých mustangů" Calf ropers, (chytání telat do las) a Steer wrestlers (Zápasy s menšímy býky. A nakonec  Chuckwagon races, závody dostavníků, které si nezadají s Chariot races z filmu Ben Hur. Nakonec se vše přesune do horského městečka Banff, centra nádherného národního parku, kde sláva pokračuje během 'Indian days'. (Indiánsko dny) Tam se předvádí několik indiánských kmenů  v jejich slavnostních krojích, krásných čelenkách s orlími pery  a ukazují svá uění v jízdě na koních a tancích. Mnohé indiánské tří až čtyřleté děti umí ovládat koně lépe, než umí chodit. V Kanadě je zastoupeno mnoho indiánských kmenů - Crowchilds (Vraní děti), Blackfoot - (Černá noha), Athabasca, Haida a mnoho jiných. Pověstní Siouxové, Dakotové, Mescalerové (ke kterým patřil i Vinnetou) Šošoni, Obsarokové, Komančové, Cheyennové jsou bud na východě Kanady, či dole v USA.

V době Stampede se město promění v mraveniště všelijakých individuí (mluvím o konce let šedesátých, nevím, jak to je dnes). Místní putyky jsou plné děsivých charakterů, nezadají si s některými westerny, kde ty saloons ovládají Clint Eastwood nebo John Wayne. Tehdy v roce 1969 jsem si koupil vstupenku na rodea a Chuckwagon races, večer jsem se vydal na obhlídku calgarských putyk, abych vše viděl zblízka. Scény a obrazy pro Evropana neuvěřitelné. V putykách vše zpité. Viděl jsem v jedné dva cowboye na mol, hlavy si položili na stůl, kde bylo rozlité pivo a na tom stole tancovala stará Indiánka nějaký ten jejich tanec. Cowboyská kapela tam vyhrávala takové unylé písničky o nevěrných dívkách a krásných koních. Na chodbě putyky dva opilci opření o stěnu pomalu sklouzávali dolů po nějakých zvratkách. (Čtenáři mi snad prominou tyto hrozné obrazy, ale bylo to tak). Na vše dávali pozor dva dvoumetroví policajti s pendrekama a koltama v bojové pohotovosti.

Jak to město vlastně vypadá? Jako každé město v severní Americe. Uprostřed města několik mrakodrapů, kde jsou obchodní domy, banky, úřady a jiné instituce a kolem jsou stovky rodinných domků se vkusně pěstěnými zahrádkami. Na to si Kanadané potrpí. Mnohdy se pořádají soutěže o nejlepší zahrádku. Výherce dostane cenu a fotografie jeho zahrádky se octnou v místních novinách. Ve městě je sít i mimoúrovnových dálnic, spousta benzinových pump,  parků a kostelů všech denominací. Žádná krása historické Prahy se starými budovami, kostely, vinárničkami a hospůdkami. Městská doprava katastrofální. Jen několik autobusů s nepravidelnýcm jízdním řádem. Každý tam má své auto, mnohdy několik v rodině, jako dnes v České republice. Kanadané až na malé vyjímky jsou výborní sousedé nesetkal jsem se tam s nějakou projevovanou závistí. Každý si je vědom, že žije v zemi kde mají všichni stejnou příležitost. V době našeho příchodu do Kanady mělo Calgary asi 250 000 obyvatel. Dnes je to velkoměsto s 1400 000 obyvateli. To z města udělala ropná konjunktura minulých let.

Když se jeden z mých příbuzných dozvěděl, že jsme byli na cestě z Calgary do Vancouveru, složil písničku, kterou jakoby zázrakem páni Českoslovenští celníci přehládli:

Z Calgary do Vancouveru dlouhá cesta je.

Jsou tam všude samé skály v zimě závěje

A kde lépe nežli laser řeže kanon řeka Fraser

V Lytonu se průvodčí, probudí a zakřičí: "Pánové jsme na místě, hory Skalisté"!

Z Vancouveru do Calgary stejná cesta zpět

Den se při tom snadno zkrátí, jak se točí svět

V Thompson river pstruh se cáká, chřestýš leze pod bodlák a

Starý losos v Salmon arm připomíná lososkám: " dámy už jsme na místě, Hory Skalisté"

Dneska z Prahy do Calgary letí zvláštní jet.

a v něm sedí mladí lidé nepoletí zpět..

místo tanků lépe pro ně na ranči si sedlat koně

Z prerie se vynoří zasněžené pohoří, Gentlemen jsme na místě, hory Skalisté.

 Z Calgary do Vancouveru cestovali dál.

Někde pod Mount Revelstokem jeden povídal:

"Radši tady potkám grizzly, nežli v Praze ruské fízly

kovboj tomu rozumí, Coca colou zašumí, mládenci jsme na místě..hory Skalisté.

Na severní polokouli stejná souhvězdí.

Vozy jezdí na západ a zpátky nejezdí

Ti, kdo mají zlaté přání, věnovat se rýžování

i ti kdo si potají po svobodě stýskají

Všechny vábí zajisté, hory Skalisté.

                             POST SCRIPTUM.

Chtěl jsem přidat obrazovou galerii, ale mnoho vzácných diapozitivů z té doby se mi ztratilo. Mám ale dost barevných fotografií, které si musím nechat naskenovat. Pak je přidám. Těch dojmů a zkušeností je tolik,že se mi těžko rozhoduje, co napsat dřív a co později. Jak píšu v úvodu v části 1. Necht mi čtzenáři odpustí!!