„O sedmé večer pouliční rozhlas, jenž rozkřikoval jména těch, kdo byli toho dne zastřeleni pro schvalování atentátu, vyslovil hroznou jistotu: František Havelka, Karel Moučka, Vlastimil Ryšánek“.
Úryvek je z povídky Jana Drdy Vyšší princip, která vykresluje situaci krátce po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Tři maturanti gymnázia byli spolužákem udáni Gestapu a pro údajné schvalování atentátu zastřeleni (nakreslili mu na fotografii fousy).
Třicetiletý řidič autobusu olomouckého dopravního podniku Roman Smetana maloval politikům (nejvíce z ODS) na předvolebních plakátech umístěných na prostředcích MHD tykadla. Udal ho jeho kolega. Řidič byl odsouzen k odpracování 100 hodin veřejně prospěšných prací. Rozsudek nad ním vynesla soudkyně Markéta Langerová, žena někdejšího poslance ODS Ivana Langera, tzv."Íčka".
Roman Smetana se ale odmítl trestu podrobit a tak soudkyně Langerová přitvrdila. Za každou neodpracovanou hodinu jeden den kriminálu. „Do vězení nenastoupím, bude na mne muset vydat zatykač a nechat mne zadržet,“ vzkázal odsouzený na dálku Langerové. „Naprosto mi vyhovuje, že je pod rozsudkem podepsaná právě manželka pohlavára ODS, který je jedním z významných symbolů tohoto kleptorežimu,“ řekl dále Smetana.
Přitom stačilo málo, aby se absurdní divadlo nemuselo vůbec odehrát. Kolikrát už soudce v daleko závažnějších kauzách pronesl: „Soud upouští od potrestání“? Jenomže tento režim musí ukázat svou sílu a tvrdě se vypořádat s každým, kdo chce jakkoliv zpochybnit křišťálově čistě úmysly našich politiků.
Ti, co malují tykadla, končí ve spárech justice a na ty s tykadly se jezdíme dívat s cestovní kanceláří Corrupt Tour jako na safari.
Také já schvaluji …
