Slova o tom, že školné znevýhodní talentované studenty ze sociálně slabších rodin, je pouze levicová propaganda, která nemá reálný základ. Investice do vzdělání je investice do budoucnosti každého občana.
Lékaři a právníci patří k nejlépe honorovaným lidem ve společnosti. Medicína již dávno není poslání, ale výborný byznys. Studovat na principu solidarity a vydělávat na tržním principu je nemorální. Společnost se nemůže do nekonečna nechat vydírat „špatně placenými lékaři“, kteří mají několikanásobně vyšší platy než většina občanů. Mohou pouze soupeřit s politiky a tuneláři. Jejich slova o tom, že odejdou do zahraničí, jsou pouhé mediální výkřiky. Ty co chtěli skutečně odejít, tak již dávno odešli a nemuseli to vykřikovat do televize.
Musí přijít skutečná reforma zdravotnictví. Více než dvacet let jsme svědky různých pokusů a omylů. Již v roce 1996 jsem slyšel od M. Procházkové, že je třeba vytvořit jednu zdravotní pojišťovnu na principu všeobecného zdravotního pojištění (spíše výběru zdravotní daně) a další skutečně komerční zdravotní pojišťovny, které by zajišťovali dnes tolik skloňovaný nadstandard zdravotní péče. Výsledek může vidět každý z nás. Současný pan ministr zdravotnictví hovoří o zkvalitnění péče a snížení počtu lůžek v nemocnicích. Zatím se mu pouze podařilo zvýšit poplatky za den v nemocnici. Podle mého názoru by si každý pacient (zákazník) měl kromě lékařské zprávy odnášet ze zdravotnického zařízení i „účet“ za péči, aby přesně věděl, jakou péči dostal a kolik to stálo. Potom by si lépe uvědomil, kolik stojí jeho léčení. Kolik mu uhradila jeho pojišťovna a kolik si uhradil sám. Svojí kartičkou zdravotní pojišťovny by rovněž potvrdil na terminálu přijetí této lékařské péče. Tímto způsobem by se zabránilo vykazování fiktivních výkonů.
Pokud někdo tvrdí, že školné někoho znevýhodňuje, tak to rozhodně není pravda. Je třeba si uvědomit, že již v současné době celá řada rodičů má problém uživit své děti na střední škole a vysokou školu si rozhodně nemohou dovolit i bez školného. Se zavedením školného je třeba přijít i s nástrojem osvobození od školného ze sociálních důvodů. Rovněž zavedení půjček na studium musí být jeden z nástrojů k možnosti dosažení vzdělání. V současné době existuje možnost požádat o osvobození např. od soudních poplatků, tak proč by neměla existovat možnost požádat o osvobození od školného. Další možností by bylo zavedení státní půjčky za zvýhodněný úrok a odložení splátek po skončení studia. Studium na vysoké škole je určitou přidanou hodnotou a svobodným rozhodnutím každého jednotlivce.
Prvek solidarity v této oblasti by měl sloužit pouze talentovaným a sociálně slabším studentům.
