Chceš být státním zaměstnancem, tak musíš absolvovat základní vojenský výcvik v délce šesti nebo dvanácti měsíců. V současné době se vedou velmi živé diskuse o podobě nového služebního zákona. Denně můžeme sledovat vášnivé politické přestřelky ohledně jednotlivých ustanovení uvedeného zákona. Politici především řeší, kde bude úřad sídlit, kdo bude jmenovat generálního ředitele, kdo bude ve výběrové komisi a stranou nemohou zůstat ani výhody a mzdové otázky. Ve státní službě by se mělo uznávat vzdělání, získané pouze na veřejné nebo státní vysoké škole, protože soukromé školy připomínají spíše fabriky na diplomy než skutečnou akademickou půdu.
Odpolitizování státní správy je určitě dobrá myšlenka, ale důležitá bude její praktická realizace. Nezávislost soudů je určitě také správná věc, ale v celé řadě případů můžeme být svědky, a to doslova v přímém přenosu aktivit justiční mafie. Budování kvalitní státní správy bude rozhodně dlouhodobý proces, protože politická korupce se za posledních dvacet let rozšířila jako mor ve středověku. Z některých politických stran se staly výborné personální agentury. Špičkou v tomto oboru jsou rozhodně lidovci.
Osobně jsem přesvědčen o tom, že určitým sítem při výběru nových státních zaměstnanců by mohlo být absolvování základního vojenského výcviku pro uchazeče do 40 let věku, a to bez rozdílu pohlaví. Ve státní správě je stejný plat pro ženy a muže, tak by logicky měly být podmínky přijetí stejné. Těm starším bych udělil vyjímku. Od 1. 1. 2005 je v České republice profesionální armáda. Tento krok byl výrazně politicky motivován, bez přihlédnutí k reálným bezpečnostním hrozbám. Současná armáda vykazuje znaky spíše vládního nebo expedičního vojska než skutečné ozbrojené složky, která je schopná bránit republiku. Výdaje na armádu se soustavně snižují až na současných 1.1% HDP. Původní alianční závazek činil 2%. Opět se ukázalo, že papír snese vše.
Současné pojetí základního výcviku by se výraznou měrou lišilo od pojetí vojny z normalizačního socialismu. Nosným prvkem by byla dobrovolnost. Svobodná volba je jedním ze základních znaků demokratické společnosti. Nechceš na vojnu, tak nepůjdeš, ale pak nemůžeš pracovat ve státní správě. Vždy musí být něco za něco. V dnešní době jsou mladí lidé většinou zvyklí jenom brát a čerpat výhody. Povinnost až v nějaké další řadě. Velkou měrou se o to zasloužila vlastní rodina. Dalším z prvků pojetí základního výcviku by byla odměna za odvedenou práci, která by se odvíjela od služebního zařazení vojáka. V maximální výši by měla dosahovat poloviny platu profesionálního vojáka a základnou by byla minimální mzda. Dalším nosným prvkem by byla možnost získání praxe ve svém oboru. Kuchař by dělal kuchaře, učitel instruktora, lékař by pracoval na ošetřovně atd. Celá řada mladých lidí by se mohla v rámci výcviku rekvalifikovat na různé profese. Každý by prošel jazykovým kurzem a kurzem první pomoci, tak aby věděl jak se má chovat při různých mimořádných situacích (povodně, požáry, dopravní nehody, fyzické napadení atd.) Tento základní výcvik by měl mladé lidi lépe připravit do života, tak aby byli schopni se umět o sebe postarat a lépe zvládat nástrahy obyčejného života. Vedlejším produktem je snížení nezaměstnanosti mladých lidí.
Vlastenectví nemůže být pouze prázdné slovo z učebnic dějepisu, ale musí se mít konkrétní obsah.
