Jan Švejnar oznámil, že se nebude ucházet o funkci prezidenta republiky. Pro řadu lidí může být Švejnarovo rozhodnutí překvapením, neřku-li zklamáním. Sám Švejnar se od roku 2008, kdy boj o Hrad prohrál, prezentoval jako prezidentský kandidát, který se nemůže dočkat další prezidentské volby, aby jako budoucí vítěz vrátil Českou republiku na správnou cestu. Proč tedy nyní takový obrat?
S ohledem na lživé informace našich sdělovacích prostředků chci zdůraznit, že Švejnarovu prohru v poslední prezidentské volbě rozhodně nelze označit za těsnou. Václav Klaus porazil Jana Švejnara o 30 hlasů. Myslím, že těsná prohra vypadá krapet jinak.
Každý, kdo se zpětně podívá na činnost Jana Švejnara, zjistí, že Jan Švejnar měl vždy zájem pouze o takové funkce, které nebyly spojeny s přímým hlasováním občanů. Za posledních 5 let se pan Švejnar neodvážil vstoupit do přímého volebního boje. Vždy doufal, že v jeho prospěch rozhodne vláda (eurokomisař) nebo parlament (prezident). Tajemství Jana Švejnara je tak velmi jednoduché – bojí se přímých voleb.
Ano, věřím, že řada čtenářů namítne, že to byl právě Jan Švejnar, kdo od začátku prosazoval přímou volbu hlavy státu. Švejnar šel dokonce tak daleko, že podmínil svou kandidaturu schválením přímé volby prezidenta republiky. Když se přímá volba schválila, dostal pan profesor strach a utíká zpátky na druhý břeh Atlantiku.
Otázkou ale zůstává, jak je možné, že se Jan Švejnar bojí přímé prezidentské volby, když byl před 5 lety miláčkem českého lidu – alespoň dle výsledků veřejného mínění. Pokud tato data platila, měl by i dnes výhru v prezidentských volbách jistou. Nebo to bylo tak, že průzkumy, které dokazovaly Švejnarovu vysokou oblíbenost v řádách prostého lidu, byly cinknuté? Asi nebudu jediný, kdo sází na cinknuté výsledky veřejného mínění. Před 5 lety se totiž nehledala osobnost ale Antiklaus. Antiklausovci by nasadili do boje proti Václavu Klausovi i Hurvínka, jen kdyby měli naději, že Klause dokáže porazit. Tito lidé tak byli a jsou schopni udělat takřka cokoliv, aby dokázali, že veřejnost stojí na jejich straně a jejich názory kopírují vůli lidu.
Osobně jsem nikdy nepatřil k fanouškům Jana Švejnara. Nikdy jsem nesouhlasil s jeho myšlenkou, že jsme zde 20 let dělali všechno špatně a bez jeho aktivního politického angažmá v tom budeme i nadále pokračovat. Nesouhlasil jsem s jeho názory na EU a euro. Jen připomínám, že to byl Jan Švejnar, který v roce 2008 vyzýval k rychlému příjetí eura. Ostatně i dnes je Švejnar nadšeným eurohujerem. Zkrátka nikdy jsem nechtěl mít za prezidenta člověka, který hájí zájmy Bruselu místo Prahy. Ostatně stejným způsobem se budu rozhodovat i v nadcházející prezidentské volbě.
Přemýšlím, jaký zvolit závěr na toto téma? Napadá mě konstatování, že 5 let řada z nás říkala, že je Jan Švejnar srab. A řada z nás byla za svůj názor kritizována či okřikována. Úterý 11. září 2012 jasně ukázalo, že jsme měli pravdu – Jan Švejnar je srab a pokrytec!
