Zřejmě už nic nezvrátí fakt, že další 4 roky bude pražský magistrát ovládat koalice ODS-ČSSD. Vítěžná TOP 09 končí v opozici. Kdo bude nakonec pražským primátorem, je zatím velkou neznámou. Jisté je jen to, že dosavadní styl vládnutí v Praze bude pokračovat. Tento výsledek je tak smutnou zprávou nejen pro Prahu, které kauzy jako opencard, tunel Blanka či předražené zakázky rozhodně na lesku a věrohodnosti nepřidaly. Kdo jsou tedy ti další poražení???
Velké koalice nejsou nic nemorálního a ve světě nic mimořádného. Jsou zkrátka řešením či reakcí na určitou politickou situaci, kdy všechny dosavadní varianty selhaly, či je možná jen jedna jediná varianta a to právě velká koalice. Sám jsem před letošnímu parlamentními volbami dával přednost velké koalici ODS-ČSSD za předpokladu, že se bude opakovat výsledek voleb z roku 2006. Od takové koalice jsem očekával změnu volebního systému, který by patovým výsledkům voleb předešel, a současně prosazení důležitých reforem, které nesnesou odkladu. Všichni víme, že květnové volby tento krizový model vládnutí odsunuly na vedlejší kolej.
Jiná situace je v Praze. Zde je spojení ODS a ČSSD krajně nemorální. Voliči dali jasně najevo, že si přejí jednak změnu (vítezství TOP 09) a jednak chtějí pravicovu správu města. ODS i ČSSD tak jasně popřely svůj volební program a daly přednost spojenectví, které rozhodně žádnou změnu nepřinese. Pražská velká koalice tak na místo poražených odsunula i Petra Nečase a Bohuslava Sobotku. Oba straniční lídří se proti velké koalici jasně vyslovili. A oběma to nebylo nic platné. O postavení každého z nich ve vlastní straně to něco vypovídá. O pražské ODS se mluví a píše, že ji řídí tzv. kmotři nebo-li vlivní tamní podnikatelé. O pražské ČSSD se zase říká, že za pár "drobků" od stolu (členství v dobře placených dozorčích radách) je schopná tolerovat a spolupodílet se téměř na všem. Paradoxem ČSSD je, že přistoupila na méně výhodnou nabídku koaliční spolupráce. Konečný obrázek nechť si každý udělá sám. V každém případě ani jedna ze zmiňovaných stran se nemá čím chlubit.
Závěrem lze tak říci, že tolik potřebná výměna a změna na pražském magistrátě se minimálně na 4 roky odkládá. Doufám, že voliči při dalších komunálních volbách dají svoji nespokojenost zřetelněji najevo.
