Poslanecká sněmovna bude zítra hlasovat o osudu vlády Petra Nečase. Na první pohled se zdá, že vláda, která disponuje většinou 18 hlasu, toto hlasování ustojí. Druhý pohled zosobňují Věci veřejné, které zatím podporu vládě nepříslibily. Osud vlády je tak v rukou strany, která zažívá výrazný odliv voličů a její předseda spadl v oblíbenosti z první příčky na pomyslné dno. Věci veřejné řeší dilema, zda potopit vládu a dostat nálepku nespolehlivého koaličního partnera, nebo vládu udržet u moci a realizovat její program???
Když vznikala Nečasova vlády bylo jasné, že to bude právě Johnova strana, která může ohrozit stabilitu vlády a tak potopit vládu s neopakovatelnou parlamentní většinou. TOP 09 je sice také nové uskupení, ale sdružuje ostřílené politiky v čele s Miroslavem Kalouskem, kteří z vlády nevystupují na základě výsledku toho či onoho výzkumu veřejného mínění. Věci veřejné dosáhly ve volbách nečakaného výsledku. Sám Radek John jistě nevěřil, že jeho strana překoná hranici 5% tak výrazně. Pro stranu byl obrovským zklamáním výsledek podzimních voleb, kde strana totálně propadla. "Véčkaři" dostali panický strach, že je čeká osud Strany zelených nebo Unie svobody. Vsadím se, že již od říjnových voleb začal Radek John hledat způsob, jak elegantně vládu opustit. Současná kauza Drobil je tak zřejmě vyslyšením Johnových modliteb. Otázkou však zůstává, zda by Věci veřejné pádem vlády získaly či ztratily???
Účast v Nečasově kabinetu není hlavním důvodem proč Věcím veřejným padají preference. Hlavním důvodem je Radek John. Do tohoto člověka vkládala spousta lidí velké naděje. Radka Johna však potkal stejný osud jako Petru Buzkovou, Stanislava Grosse či Václava Fishera. Všichni zkrachovali v okamžiku, kdy měli předvést, co opravdu umí. Radek John rozhodně není dobrým ministrem vnitra. Veřejnost toto vnímá velmi silně. Z velkého nadšení je tak velké zklamání. Jedinou cestou je odvolání Johna a tvrdá práce ve vládě a v parlamentu. To je jediná cesta k záchraně Věcí veřejných.
Vláda Petra Nečase má neopakovatelnou příležitost provést dlouho odkládané reformy. Od roku 1998 stojíme na jednom místě. Problémy a dluhy jen a jen narůstají. Nehodlám podceňovat kauzu Drobil, ale není to kauza takového rozměru, že by byl nutný pád vlády a vyhlášení předčasných voleb. Pokud Věci veřejné potopí Nečasův kabinet, udělají největší politickou chybu, která je stáhne do politické nicoty. Odpovědnost by měla zvítězit nad falešným populismem.
