ODS si zaslouží druhou šanci

Babišův ANOfert míří k pozici nejsilnějšího politického subjetku v zemi. Musel by se stát zázrak, aby ANO neuspělo v evropských či senátních volbách. Komunálky budou o místních lídrech. Jaroslav Kubera nám budiž příkladem.

Babiš je díky svému mediálnímu impériu velmi silný protivník a kromě štěkajícího Kalouska nemá na politické scéně rovnocenného soupeře. A i ten Kalousek hraje tu svou opoziční roli krapet falešně, protože v hlavních bodech se s hnutím ANO shodne. V praxi to tedy znamená, že ze 200 poslanců tvoří opozici jen 15 zákonodárců ODS. Proto je také ODS jedinou stranou, která čelí permanentní antikampani. Mladá fronta a Lidové noviny mají zřejmě zcela konkrétní zadání. Otázkou je, proč je veden tak masivní boj proti straně, která klesla na samé dno a nemá tudíž relevantní možnost cokoliv ovlivnit. Její hlasy nejsou rozhodující.

Při podrobnějším pohledu na českou politickou scénu zjistíme, že jen dvě strany vyznávají parlamentní demokracii. Jsou to ODS a ČSSD. Zbytek touží po nějaké obdobě elitářské demokracie, kde je trvale u moci vyvolaná skupina elitářů nebo silný vůdce, který disponuje obrovskou mocí a vlivem. A při ještě podrobnějším pohledu zjistíme, že je v tom ODS vlastně sama. ČSSD je natolik opilá Bruselem, že nevidí, jak přesun pravomocí zvyšuje demokratický deficit po celé Evropské unii. Přístup či postoj k Evropské unii je rozhodující při hře na hodné a zlé. Každý, kdo se poslušně sklání před bruselskými soudruhy, je hrdina bojující proti zastydlému nacionalismu. Ano, nacionalismus má v druhé dekádě 21. století naprosto odlišný význam, než měl v první polovině století 20. Stoupenci národních států, parlamentní demokracie a decentralizace jsou označováni za nacionalisty.

K dnešní i minulé Občanské demokratické straně lze mít celou řadu výhrad. Nicméně žádné lidské dílo není dokonalé a o politické straně to platí dvojnásob. Nemá cenu stále dokola vyjmenovávat prohřešky, kterých se ODS v posledních cca 5 letech dopustila. To je bojování minulých bitev, jejichž výsledek už dnes stejně nezměníme. Je potřeba podívat se do budoucnosti. A budoucnost má z pohledu české politiky jen dva možné scénáře. S nebo bez ODS.

Ať už se to někomu líbí nebo nelíbí, k ODS dnes neexistuje žádná, opakuji žádná relevantní alternativa. Proto je tolik důležité, aby renesance strany proběhla úspěšně. Ona ta obroda ODS vlastně už probíhá, jen to řada škarohlídů nechce vidět. Že vše není na 100%? A co v životě je? Ale tyto řádky nepíši proto, abych obhajoval ten či onen krok, který ODS v posledních dnech udělala. To je na úplně jinou diskusi. Chci pouze zřetelně říci, že česká politická scéna se bez ODS skutečně neobejde.

Občanská demokratická strana vždy prosazovala parlamentní demokracii, trh bez zbytečné regulace, svobodu a odpovědnost jednotlivce a realistický postoj k Evropské unii. Zvláště za lpění na parlamentní demokracii a eurorealismu si strana proti sobě poštvala tzv. novodobé elity. Zde hledejme příčinu toho, proč lidé jako Halík, Šiklová, Pehe, Kocáb, Putna a další pravdoláskaři nepovažují za nutné veřejně vystupovat proti Babišovi a jeho hnutí. Babiš si tuto skupinu k sobě připoutal výrokem, že Václav Klaus (a tedy i ODS) ukradl revoluci. No a komu ji asi pan exprezident ukradl? Skupině kolem Václava Havla. Jak jinak si vysvětlit, že tito lidé, kteří, alespoň dle vlastních slov, porazili komunismus, jsou nekritičtí k člověku, jenž byl aktivním členem KSČ a je podezřelý ze spolupráce s StB. Dále nikomu nevadí, že se Andrej Babiš obklopuje bývalými komunisty, kteří získávají stále větší a větší podíl na moci. 25 let po revoluci to pro příznivce Václava Havla není zrovna dobré vysvědčení. Takto to dopadá, když se z pravdy a lásky nakonec vyklube lež a nenávist. Andrej Babiš a pohrobci Václava Havla se potřebují. Babiš potřebuje známe tváře pro své kandidátky viz. Stropnický a druhá strana touží získat ztracený vliv. Pro úspěch společného díla jsou přívrženci prvního českého prezidenta schopni maximální oběti. Jejich sázky jsou astronomicky vysoké, protože poprvé od roku 1991, kdy ODS vznikla, cítí šanci na absolutní vítězství.

Občanská demokratická strana si zaslouží druhou šanci. Když už kvůli ničemu jinému tak kvůli hodnotám, které tato strana vždy prosazovala a hájila. Není v našem zájmu, aby se Česká republika stala součástí Agrofertu.