Nezapomínejme na 17. listopad 1939

Dnes je tomu 21 let, kdy v Československu padl komunismus. Drtivá většina lidí si 17. listopad spojuje právě s rokem 1989. Ano, tento rok byl velmi důležitým mezníkem v naší historii. Po dlouhých letech se v naší zemi obnovila svoboda a demokracie. Dnes však o pádu totalitního režimu psát nechci. Rád bych zde zmínil 17. listopad 1939, na který se, dle mého názoru, poněkud zapomíná. Poslední dobou mám vůbec pocit, že události kolem 2. světové války jsou poněkud překrucovány a záměrně se připomínají jen určíté části této strášné války.

28. října 1939 (tedy v den 21. výročí vzniku Československé republiky) byl při demonstraci proti okupantům postřelen student medicíny Jan Opletal. 11. listopadu svým zraněním podlehl. Jeho pohřeb 15. listopadu rozpoutal novou vlnu protiněmeckých demonstrací v Praze, jichž se účastnili především studenti. Asi 3000 studentů, kteří doprovodili rakev svého kolegy, se po smutečním obřadu vydalo do vnitřní Prahy. V Kaprově ulici však proti nim ostře zasáhly jednotky SS. 17. listopadu přepadly oddíly SS a německé policie vysokoškolské koleje v Praze, v Brně a v Příbrami. Všech deset českých vysokých škol bylo uzavřeno (formálně na tři roky s úmyslem je však neotevřít nikdy), na 1200 studentů bylo odvezeno do koncetračních táborů. Devět studentů bylo bez soudu v Ruzyni zastřeleno. Po určité době začali být studenti z koncetračních táborů propouštěni, mj. na základě intervence prezidenta Háchy. Poslední z nich zůstali v táborech až do roku 1942. České vysoké školy nacisté po třech letech neotevřeli, naopak soustavně omezovali celé české školství. 17. listopad 1939 byl logickou reakcí na Mnichovskou dohodu a 15. březen 1939. Nejdříve nás nacistické Německo připravilo o pohraničí, posléze zbytek republiky obsadilo a přejmenovalo na Protektorát Böhmen und Mähren. Zavření vysokých škol tak byl dalším krokem v likvidaci českého národa.

Po 72 letech od podepsání Mnichovské dohody se na tyto události poněkud zapomíná. Stále častěji jsou nám připomínány tzv. Benešovy dekrety a "divoký" odsun německého obyvatelstva. Současně se však už zapomíná, možná je v tom záměr, že první byli vyhnáni ze svých domovů českoslovenští občané. Z nás Čechů se tak vytvářejí "zrůdy", které brutálním způsobem zacházely s Němci. Navíc Benešovy dekrety byly reakcí na dohodu vítězných mocností, které se na odsunu Němců z okupovaných států dohodly. Tato fakta jsou velmi málo připomínána. Dnes už zřejmě asi není moderní připomínat ohavnosti, jakých se dopouštělo nacistické Německo. Musíme znovu a stále připomínat, že nebýt Adolfa Hitlera, nedošlo by k největšímu krveprolití v dějinách lidstva.

17. listopad 1939 ukázal, že náš národ není smířený s osudem, který mu Adolf Hitler připravil. Kdyby nebylo 17. listopadu 1939, nebyl by ani 17. listopad 1989, kdy studenti navázali na protest svých kolegů. Pokud si tedy dnes připomínáme listopadové události roku 1989, neměli bychom zapomínat na listopad 1939.