Miroslava Němcová na Hrad! Šlafenberg a Švejnar jsou nevolitelní!

Přímá volba prezidenta republiky dostala zelenou. Politici vyslyšeli přání prostého lidu a ten si tak poprvé v historii vybereme hlavu státu. Jsem toho názoru, že takto schválená volba prvního muže státu je pouhým populismem našich politiků, kteří se snaží lacině zalíbit české veřejnosti. Změna způsobu volby prezidenta republiky měla být součástí celkové úpravy Ústavy – více pravomocí pro prezidenta, zrušení Senátu, zpřesnění role Ústavního soudu apod. Ale nehrajme minulé bitvy a zamysleme se nad tím, kdo by měl Václava Klause v březnu příštího roku nahradit?

V souvislosti se zvažovanými nástupci Václav Klause musím bohužel konstatovat, že po skončení druhého Klausova mandátu končí i éra silných a jasně profilovaných prezidentů. Silnou osobností byl Václav Havel a je jí i Václav Klaus. Je zde tak reálná hrozba, že třetí český prezident bude pouhým úředníkem a nikoliv státníkem.

V nadcházejících letech nás čeká složité období. Evropská unie směřuje k federaci. Budoucí prezident tak bude muset rozhodnout, zda podepíše faktický zánik České republiky a odevzdá osud naší země do Bruselu. Velkým tématem prezidentské volby by tak měla být Evropská unie. S ohledem na toto téma jsem vybral čtyři jména, která považuji za hlavní postavy prezidentské volby.

Podle internetových průzkumů je za favorita volby považován expředseda úřednické vlády Jan Fischer. Osobně se přikláním k názoru, že úspěch Jana Fischera souvisí s jeho relativní neznámostí. V politice působil krátce a navíc jako premiér nečinil žádná kontroverzní rozhodnutí, která by rozdělovala veřejnost. Jeho názory jsou mi poněkud neznámé. Zaznamenal jsem však jeho střízlivý názor na přijmutí eura. Od prezidentského kandidáta bych nicméně očekával, že takřka rok před volbou hlavy státu, bude více komunikovat s veřejností a sdělovat své postoje k tomu či onomu. Uvítal bych Fischerovo vyjádření k našemu dalšímu angažmá v EU, půjčce MMF, vládním „reformám“ apod. Na základě těchto informací můžeme rozhodnout, zda je Jan Fischer vhodným kandidátem na prezidenta. Zatím mu mlčení hraje do karet.  Uvidíme, jak budou jeho preference stoupat či klesat, až odhalí své názory.

Dalším favorizovaným kandidátem na post prezidenta republiky je pan ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Doufám, že jeho vysoké preference jsou způsobeny pouze tím, že průzkumy veřejného mínění probíhají výhradně mezi členy TOP 09. Nevěřím, že by pan ministr měl tak vysokou podporu české veřejnosti. Pominu jeho nezřetelnou češtinu. Pominu jeho schopnost usnout kdekoliv a kdykoliv.  Pominu i to, že je vyznavačem havlismu. Ale nemohu pominout, že Karel Schwarzenberg je politik, který skáče tak, jak v Bruselu či Berlíně pískají. Dalšího protektorátního prezidenta opravdu nepotřebujeme. Schwarzenbergovo eurohujerství musíme považovat za zásadní ohrožení suverenity České republiky.

Před poslední prezidentskou volbou jsem dával ve svých textech jasně najevo, že Jana Švejnara nepovažuji za vhodného kandidáta na prezidenta. Jan Švejnar chtěl být nejdříve prezidentem, když neuspěl, uvažoval o kandidatuře do Senátu a následně se ucházel o post eurokomisaře. S nadsázkou lze říci, že Jan Švejnar je univerzální kandidát na obsazení každé volné židle. U pana Švejnara mi vadí názorová nestálost. Před oznámením kandidatury na funkci prezidenta měla Topolánkova vláda Švejnarovu podporu. V této době byl i pro americký radar v Brdech. Po několika setkáních s Jiřím Paroubkem otočil a prohlašoval, že jako prezident by Topolánkovy „reformy“ nepodepsal. Názorovému veletoči neuniklo ani umístění amerického radaru na našem území. Zde Švejnar začal prosazovat referendum – zcela ve shodě s Jiřím Paroubkem. A právě s Jiřím Paroubkem má pan Švejnar společnou jednu vlastnost, to co říká večer, ráno už neplatí.

Stejně jako Karel Schwarzenberg je i Jan Švejnar zarytým euronadšencem. Byl to Jan Švejnar, který před poslední prezidentskou volbou volal po okamžitém přijetí eura. A je to Jan Švejnar, který podporuje federativní uspořádání Evropy. Jan Švejnar pro mě nebyl volitelný v roce 2008 a nepředpokládám, že bych svůj názor do roku 2013 změnil.

Současná předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová sice kandidaturu na nejvyšší ústavní funkci v zemi neohlásila, ale ani nevyvrátila. Všeobecně se očekává, že ODS bude volit mezi Němcovou a Sobotkou. Osobně bych ODS doporučil vybrat právě Miroslavu Němcovou. Ze všech možných i nemožných kandidátů mi paní Němcová vychází jako nejlepší osoba pro výkon funkce prezidenta republiky. Je to ostřílená politička. Nemá za sebou žádný skandál či aféru. Její názory a postoje jsou veřejně známé a pro mě jako voliče přijatelné. Jediné co mi u paní Němcové vadí, je její podpora Mašínům, ale nikdo není dokonalý.

Věřím, že by Miroslava Němcová jako prezidentka republiky dokázala hájit zájmy České republiky a dbala by o to, aby se z naší země nestal pouhý evropský region pod správou bruselského protektora. Nemám obavy, že by voliči zvolili prezidentem republiky herce, zpěváka či mediálně známého kuchaře. Obavy mám ale z toho, že se českým prezidentem stane člověk, kterému bude milejší přátelské poplácání v Berlíně než zájmy vlastního státu. V případě pánů Švejnara a Schwarzenberga není úplně jasné, kde se vlastně cítí být doma, zda v USA či Rakousku? Pokud by se dnes konaly prezidentské volby, hlasoval bych pro Miroslavu Němcovou.

Text byl napsán pro www.eportal.cz