Druhé kolo je soubojem mezi elitářskou a parlamentní demokracií

Druhé kolo prezidentské volby není soubojem pravice a levice. A to už jen proto, že oba kandidáti jsou levicově orientovaní lidé. Ač se nás pan ministr zahraničí snaží přesvědčit, že je konzervativec. V těchto volbách volíme podobu demokracie na příštích pět let. Miloš Zeman i Karel Schwarzenberg reprezentují různé pohledy na parlamentní demokracii. 

Karel Schwarzenberg je typickým představitelem tzv. nepolitické politiky Václava Havla. Představitelé této ideologie trpí utkvělou představou, že stranický systém je cosi zkaženého. Ano, do jisté míry je to pravda. Politická strana sdružuje velké množství lidí a v každém stádu se najde černá ovce. Není to však důvod pro vybití celého stáda. Otázkou je, zda Schwarzebergova alternativní demokracie je lepší než léty prověřená parlamentní demokracie.

Kořeny nepolitické politiky, nebo-li elitářské demokracie, sahají až k Sametové revoluci. Po roce 1989 trpěla Havlova skupina utkvělou představou, že vládnout budou pouze vyvolení a nevolení, kteří vědí, co je pro tuto zemi nejlepší. Nebýt Václava Klause, mohli jsme zde mít jistou formu elitářské diktatury. Vlastně na podobném základu funguje Evropká unie. Brusel nesnáší referenda a volby, protože volič je neřízená střela, která může projekt pravdy a lásky zbořit. Proto jsme svědky vymýšlení různých oklik, jak se při přenášení dalších pravomocí na Brusel vyhnout všelidovým hlasováním. Právě souboj o podobu demokracie je hlavní příčinou svárů mezi tzv. pravdoláskaři a klausovci. Proto je Miloš Zeman označován za pokračovatele Václava Klause, protože i on je stoupencem klasické parlamentní demokracie. Možná, že už někomu z vás svítá a chápe, proč je opoziční smlouva označována za ztělesnění pekla na zemi. Pro ty ostatní si dovolím malou osvětu.

Ve volbách v roce 1998 vyhrála ČSSD. Miloš Zeman jako předseda strany zahájil jednání o nové vládě s KDU-ČSL a US. Lidovcům bylo dokonce nabídnuto, že jejich předseda Josef Lux bude premiérem. Ani tato nabídka nezabrala a ČSSD byla odmítnuta. Další variantou bylo obnovení koalice ODS, KDU-ČSL a US (nahrazující ODA). V ODS však nebyla vůle pokračovat s lidmi, kteří půl roku před tím svrhli vládu. Osobně se postoji ODS vůbec nedivím. Jediným řešením tak zůstala dohoda ČSSD a ODS. Vznikla opoziční smlouva, která zemi zajistila stabilní vládu po celé funkční období.

Rád bych zdůraznil, že dohoda dvou největších stran není ničím nenormálním. V Německu  již několikrát existovala velká koalice CDU/CSU a SPD a tamní demokracie nijak neutrpěla. Stačí se zeptat stávající kancléřky. Právě Angela Merkelová vládla se sociální demokracií ve velké koalici. V České republice však utrpěla porážku občanská společnost a její hlavní tváře – Václav Havel, KDU-ČSL a US. Všichni tři byli rázem bez reálné moci. Lidovci ztratili vyděračský potenciál a řadu lukrativních postů na ministerstvech. Unii Svobody se rozplynul sen o likvidaci ODS a Václav Havel se stal pouhým kladečem věnců a nikoliv hlavním hybatelem politické scény. Zde hledejme hlavní důvod nevraživosti vůči opoziční smlouvě. Odstavení od moci občanská společnost neodpouští. Proto je o tomto období publikováno tolik mýtů a nepravd. Samozřejmě za aktivní podpory našich novinářů a rádoby spisovatelů.

Nejsem klasickým přivržencem Miloše Zemana. Ideologicky stojím na opačné straně.

Nevolíme však příštího předsedu vlády. Volíme prezidenta republiky, který může být v určitých okamžicích rozhodujícím hráčem na politickém hřišti. U Miloše Zemana mám jistotu, že bude respektovat klasickou soutěž politických stran. Miloš Zeman je zárukou, že z Hradu nebudou zaznívat hlasy různých občanských iniciativ, které si myslí, že demokracii v naší zemi je třeba změnit a vylepšit. 

Skrytým zájmem těchto skupin je posílení jejich vlastní moci, o kterou je připravili opoziční smlouva v letech 1998-2002 a Václav Klaus během svého prezidentského desetiletí. Z aktuální nabídky je Miloš Zeman jediným přijatelným uchazečem o Pražský hrad. Věřím v jeho úspěch a současně doufám, že během příštích 5 let dojde k renesanci pravice, která následně vygeneruje kvalitní osobnost, kterou bez váhání podpoříme při další volbě prezidenta republiky.

Myslím, že někdo z dvojice Němcová-Kubera by měl tu hozenou rukavici zvednout.

Text byl napsán pro www.eportal.cz