Angela Merkelová volá po dalším omezování národní suverenity

Zcela bez povšimnutí českých médií zůstal nedávný projev Angely Merkelové v Evropském parlamentu. S ohledem na obsah kancléřské promluvy je vcelku zbytečné, zamýšlet se nad tím, proč  se sdělovací prostředky tomuto tématu vyhnuly. Angela Merkelová otevřeně mluvila o nezbytnosti omezování národní suverenity a rovněž se vyslovila pro změny ve smlouvě o Evropské unii. 

Eurofilové velmi často mluví o Evropské unii jako o projektu, jehož plný význam a přínos není obyčejný občan schopen pochopit, natož o něm rozhodovat. Představa těchto lidí je taková, že občan je tu od toho, aby platil daně a mlčel. Volební právo je považováno za přežitek. Ostatně stále častěji jsme svěkdy vymýšlení způsobů, jak voliče z rozhodování o směřování Evropské unie vyřadit. Plány německé kancléřky toto mé tvrzení jen dokládají.

Angela Merkelová prosazuje omezení národní suverenity v hospodářské politice. Šéfka německé vlády navrhuje větší vliv Bruselu v oblasti trhu práce a daní. Nevidím jeden jediný důvod, proč by měl bruselský byrokrat rozhodovat o tom, jak vysoké budou v České republice daně? Hospodářská politika a zvláště oblast daní je jedním ze základních znaků samostatnosti toho či onoho státu. Kvůli daním probíhají ostré politické souboje, padají ministři financí či rovnou celé vlády.  A tak tomu musí být i v budoucnosti. Pokud by česká politická reprezentace o zapojení do tohoto projektu uvažovala, musí být vypsáno referendum, jehož výsledek bude pro vládu závazný. Nesmíme dovolit našim euronadšencům, aby i zde rozhodovali o nás bez nás.

Již Margaret Thatcherová na přelomu 80. a 90. let upozorňovala na to, že Evropská unie se vydává opačným směrem, než státy bývalého sovětského impéria. Železná lady měla na mysli příklon k centralizaci, kterou východní Evropa v té době opouštěla a razila politiku decentralizace. V Bruselu dodnes nepochopili, že centralizace je cestou do pekel. Ostatně Sovětský svaz by mohl vyprávět.

Angela Merkelová usilovně pracuje na vytvoření Spojených států evropských. A musíme německé kancléřce přiznat, že to dělá opravdu obratně. Krůček po krůčku se národním státům odebírají pravomoce a přesouvají se do Bruselu. Musím znovu opakovat, že již není mnoho oblastí, kde by náš život neřídil Brusel.  Daňová politika je tak jednou z posledních výsep naší omezené suverenity. A právě daňová svoboda vadí Němcům ze všeho nejvíce.

Když Irsko žádalo o finanční pomoc, byli to právě Němci, kteří se snažili prosadit zvýšení daní do podmínek stabilizační půjčky. Dublin však tuto podmínku rázně odmítl. Jedním ze základních pilířů irského hospodářského zázraku byly nízké daně. Z tohoto důvodu si řada investorů vybrala pro své investice raději Irsko než Německo. A právě tady hledejme hlavní důvod německých snach o sjednocení daní.

Pokud nějaký euronadšenec trpí utkvělou představou, že německá vláda bude hájit zájmy českého, polského či portugalského státu, pak by měl urychleně vyhledat odbornou pomoc, nebo změnit prášky. Německá vláda zohledňuje při svém rozhodování pouze zájmy Spolkové republiky. Aktuálně se Berlín snaží zlikvidovat národní státy, aby mohl prostřednictvím Bruselu vládnout evropskému kontinentu.

Za posledních 100 let jsme již dvakrát přišli o naši suverenitu – pokaždé nedobrovolně. Nyní se jí vzdáváme dobrovolně a naivně věříme, že bude lépe, když nám povládne někdo jiný. Podíváme-li se do naší historie, zjistíme, že nám nebylo lépe ani za nadvlády Habsburků, Němců či Rusů. Proč si někteří z nás stále myslí, že světlé zítřky se dostaví s nadvládou Bruselu?

Text byl napsán pro www.eportal.cz