Před čtrnácti dny jdu s taškami s nákupem od pokladny v Tescu a přiskočí ke mně paní a jestli mi může položit pár otázek. Zželelo se mi té dobré ženy, tak jsem souhlasil. Nevěda, že jich bude padesát...
Ptala se na vše možné, závěrem mi pěkně poděkovala, málem mi mezitím sice upadly konečky prstů, do kterých se zařezávala taška s nákupem, ale říkal jsem si, udělal si dobrý skutek a paní si vydělala deset korun. Za to, že jsem Tescu odpověděl na cca padesát otázek, jsem já samozřejmě nedostal ani slevu na tatranku. No však znáte Tesco...
Jedna z otázek byla stejná, jakou jsem dostal už při podobné akci asi před třemi lety.
Tesco: „Co vám vadí?“
Já: „Plesnivá zelenina a ovoce.“
Tesco: „Děkujeme za Váš názor.“
Tenkrát občas nějakou shnilotinu či plesnivinu přinesly domů děti, nevěda, že v řetězci musí mít oči na sťopkách a že Tesco se řídí sloganem, plíseň nevadí, jen když je dobrá cena...
Snažím se brát věci s nadhledem, nikdo nejsme dokonalý, ale nechápu, proč české vedení Tesca, naši čeští bratři a sestry, utrácí peníze za různé průzkumy, když výsledek je opakovaně stejný a nejde jen o jeden supermarket. Fakt už mě moc nebaví dívat se každý den, jaké zboží druhé či třetí jakosti, nebo na konci hranice použitelnosti se zase podařilo Tesco nákupčím nakoupit a které se tváří, že to jsou mňamky plné vitamínů a čerstvosti.
Ó všemocné nadnárodní Tesco, co mám dělat, já maličký, když nechci bořit prsty do tvých plesnivých citronů a dalších zelenin a ovocí jako včera?
Zkusím zítra zajít na regionální tržnici, jestli tam naši severočeští farmáři nemají nějaké regionální citrony, ale tuším, že asi nepochodím. Takže příště, až zase narazím v Tescu na jejich "Čerstvé ovoce a zelenina" s plísní na povrchu, nebudu jen fotit, ale začnu to i natáčet a udělám pěkný časosběrný dokument. Myslím, že přišel čas na guerilla advertising…
