S tím, že lidé občas kradou, lžou a podvádějí, je potřeba počítat. Větší problém ale je, když se takové chování obejde bez trestu. Přesně o to jde i v současné kauze vicepremiéra české vlády a ministra financí Andreje Babiše.
Když Andrej Babiš nastoupil do politiky se zvoláním „Všetci kradnú!", asi jen málokdo tušil, jak upřímně tuto větu myslel. Já ji plně pochopil také až nyní…
To, že "odkonil firmu", aby si "přiklonil" dotace na rozmnožení svého jmění, je jasné každému, kdo má jen trochu rozumu a ví, jak to s dotacemi často chodilo.
Získat podvodem 50 milionů korun na zvelebení soukromého majetku, je jedna věc. Pak je tu ovšem fakt, že vicepremiér naší vlády Andrej Babiš o celé věci nejspíš lže a pravděpodobně má nás všechny za naprosté pitomce, kteří by mu jeho nepravdy měli uvěřit...
Pokud nebude umět celou záležitost věrohodně v nejbližších dnech vysvětlit, měl by na funkci vicepremiéra a ministra rezignovat. Z mého pohledu nejen pro ten podvod z minulosti, ale současně za samotné lhaní v této době.
Když pomyslím, za jaké formální chyby musejí obce, ale i neziskovky, často vracet dotace, štve mě tato situace o to víc. To, že je mezi námi pár takových, kteří umí příležitost "formálně zmáknout" a na "jednu ránu" pak dají padesát milionů.
Andrej Babiš v tom samozřejmě není sám, kdo na dotacích či předražených zakázkách získá často nepozorovaně desítky či stovky milionů, aby pak zlomek z těchto peněz věnoval před objektivy kamer a fotoaparátů na nějakou tu charitu.
Je tady ale ještě jedna nepříliš známá věc, proč celý systém mohl a může takto fungovat, a veřejnost o něm mnoho neví. Ze všech státních dotací pro činnost neziskových organizací mají nejmenší balík, tedy spíše balíček, ty, které se zabývají protikorupčními aktivitami.
V letošním roce rozdělovalo tyto dotace pouze MV ČR. Všechny neziskové organizace v ČR, které se zabývají protikorupčními aktivitami, tak soutěžily o „celých“ 3,5 milionu korun. To je v přepočtu např. 250 tisíc na jeden kraj nebo zhruba 35 haléřů na jednoho občana.
Roky se snažím říkat, že i toto je jeden z důvodů, proč to u nás funguje tak, jak funguje, a že je potřeba tyto dotace řádově zvýšit, jelikož se to státu vyplatí, když sám neumí veřejné peníze dostatečně ohlídat. Myslel jsem, že toto bude jeden z prvních kroků, které „protikorupční Andrej Babiš“ prosadí. Nyní chápu, že to bylo ode mě asi příliš idealistické očekávání.
Nejde ale jen o Andreje Babiše. Vedle něj jsou stovky dalších, kde se ovšem nehraje o 50 milionů, ale miliardy. Těm, co se s tím v neziskovkách snaží bojovat, stát ročně předhodí zlomek zlomku peněz, co se ročně ztratí z veřejných rozpočtů.
I to je jeden z důvodů, proč veřejnost tahá při boji s korupcí za kratší konec... Bez peněz totiž s korupcí bojovat nejde. A vím, o čem mluvím. Sám s tím mám na regionální úrovni jako aktivista i jako politik dlouholeté zkušenosti.
