Politologové ODS většinou popisují jako liberálně konzervativní pravicovou stranu. Spojení liberalismu a konzervatizmu může (a občas i musí) působit jako určitý protimluv, kde se vytváří napětí a potenciál pro názorové střety a vznik ideových frakcí. Mohlo by se za určitých okolností stát, že na základech obrany tradičních (konzervativních) hodnot by i v ODS mohla vzniknout též národovecká platforma.
Na vlastenectví nemá nikdo patent Tato diskuse se otevírá i v souvislosti s aktuálním odhalením „extremistů“ v řadách ODS. Pro někoho překvapivé, pro někoho logický důsledek hledání cesty pro smysluplné uplatnění konzervativně nacionalistické politiky. V myslích národovců se již delší dobu rýsuje plán na posílení takových myšlenek též v rámci mainstreamových politických stran. Oficiální politická strana má k prosazování takových myšlenek mnohem lepší uplatnění, než-li nějaká „sklepní společnost“ blížící se svým významem disidentskému hnutí.
Ale abych zde tuto možnost nekreslil pouze v idealistických vizích tušení stínů bez patřičných souvislostí. Druhé liberální a kosmopolitnější křídlo podporuje 4procentní lobby (podpora části zákonodárců ODS registrovanému partnerství, něčeho, před čím se každý konzervativec otřese zhnusením), paktuje se ve vládě se zelenou Internacionálou a laškuje s vizí umírněné podpory EU.
Samotné postoje ODS odpovídají současné Topolánkovské „připosrané“ politice zbabělosti a zrady. Tlak zaprodaných médií určuje jejich politiku. Možná ale, že k tomu ODS, respektive obrozená ODS dospěje..
