„Spasitel“ Obama a kult osobnosti par excellence

Barack Hussein Obama ač živ v jiné epoše a jiném politickém systému, pak jakoby z oka vypadl jistému Josifu Vissarionovičovi Stalinovi. Velká pompa, obrovská, nevídaná inaugurace, policejní manévry, které Amerika zatím nezažila. Po obou se za jejich života pojmenovávali ulice a instituce, oba byli nedotknutelnými božstvy. Oč hůře, vinou jako mor se šířící politické korektnosti, se Obama stal nekritizovatelným i v jiných zemích světa. Každý, kdo by se odvážil, tak by se předem vystavil možné kritice z latentního rasismu

Obamův program je reinkarnací Roosveltova New Dealu, který se zdál být lékem na hospodářské problémy Spojených států. Nejen, že jím nebyl, byl naopak v mnoha případech naopak benzínem přilitým do plamenů zachvátivších státní ekonomiku.

Ještě pořádně nezačal a už z jeho úst slyšíme, že to „zbabral“. Prozatím „pouze“ jmenoval ministrem neplatiče daní, ale co přijde příště. Myslím, že Amerika 20. století nepoznala lepšího prezidenta, než-li byl Richard Nixon a přeci i on prohrál s mediálně tvárnějším Johnem F. Kennedym. Klidně a dobře by se mohlo stát, že nejúspěšnějším prezidentem tohoto století se stane Sarah Palinová...