Zlatý anděl Gabriel

Dnes má svátek Gabriel. Podle židovské, křesťanské a muslimské tradice, jeden ze sedmi Archandělů, a jediný prý ženského pohlaví. Jinak také „Zvěstovatel.”

Křesťanství přejímá do značné míry židovský pohled na archanděla Gabriela, zvláště pod vlivem knihy Daniel a 1. knihy Henochovy. Gabriel však sehrává zásadní úlohu při zvěstování Panně Marii a vtělení Božího Syna, Ježíše Krista. Právě on je zvěstovatelem božího poselství Marii a otci Jana Křtitele Zachariášovi (a proto je nazýván Zvěstovatel). Wikipedie

Tedy těch sedm archandělů je také podle tradice kabaly. Prameny se někdy rozcházejí ale tři jsou nesporní, Michael, Gabriel, Rafael. Podle všech tří monoteistických náboženství, znamená Gabriel 
(hebrejsky: ???????????, Gavri'el, „Bůh je mocný“, „Boží síla“) je jméno archanděla v judaismu, křesťanství a islámu.

Takže to jsem se trochu pustil do osvětlení, co vlastně jméno Gabriel znamená. Málokdo si uvědomuje, že v naší tradici je mnoho jmen převzato z biblické tradice a nejedná se vůbec o česká jména. Česká jména, nebo spíše slovanská by mohly být Šárka, Ctirad, Libuše atd. Oblíbené Marie, Jan, Josef jsou též z židovské tradice.

Nejsem nějaký znalec jmen, občas mne napadne se podívat, odkud jméno pochází, co vlastně znamená, protože jména mají svůj smysl a význam. Dávaly se dětem při křtu na počest třeba lokálního svatého. Svátek/jmeniny  byl v křesťanství mnohem důležitější událost, než třeba narozeniny. Patron byl pro křesťana vzorem a měl být následován v jeho ctnostech.

Což se ne vždy vede, ale křesťan se spoléhá nejen na Boží spravedlnost, ale také na Boží milosrdenství, a archandělé se za nás podle katolické tradice s ostatními anděly a světci přimlouvají jak se modlíme při vyznání všech hříchů při mši svaté: ...Proto prosím Matku Boží, Pannu Marii, všechny anděly a svaté, i vás bratři a sestry abyste se za mne u Boha přimlouvali.

Ano ano, přimlouváme se jeden za druhého, modlíme se jeden za druhého, což si myslím, že je důležité nejen z hlediska víry, ale z hlediska lidskosti. Dost těžko lze nenávidět někoho, za koho se modlím. Pokud se člověk za někoho modlí, zbaví se užírání z nenávisti. Osobně vyzkoušeno.

Pochopitelně, dlouho mi trvalo, než jsem k něčemu takovému došel, ale když došel, přestal jsem se užírat cizími chybami. Mohu si z lidí dělat legraci, mohu je pošťuchovat, ale nenávist je skutečně hřích proti sobě samému. Pár lidí užírajících se nestravitelnou nenávistí viděl. Byli hodně zablokovaní a moc dobře jim na světě nebylo.

Všechno potřebuje čas, i srovnání se s chybami druhých, neřkuli s vlastními. Ono nejde říct: Tak teď jsem všechno pochopil a odpustil.” Ale jestliže své křivdy nekrmí, pak dost často samy odplynou. A samotné porozumění chování druhých, také ledacos odplaví. Tak to je asi tak všechno, co mne k tomu jménu napadá. Jo jo.

V tikání hodinek uprostřed laviny
a kdesi pod cíchou zbytečné peřiny
V roletě přes okno a v jarní neděli
v pletencích zápasů v kvílící posteli
Ve zpěvu v koupelně
kterým se veřejně
přiznáváš k vítězství
nad starou bolestí

Tam sídlí přívětivý a ty slyšíš jeho hlas
zlatý anděl Gabriel v modrých botách adidas