Nové, co se pořád opakuje
Takhle nějak vnímám život. Tím jak denně poslouchám nejrůznější životní příběhy na deseti terapeutických skupin týdně a ještě k tomu několik individuálních konzultací, jsem tou střihovostí vlastně zavalen. Jeden mluví o svém synovi, který má potíže nejen s drogami, ale i se zákonem, další, dáma mluví o svém milenci o mnoho let mladším, který si v ní našel druhou matku, ač ona sama touží po nekonečné lásce. Jiný má zase potíže v zaměstnání. Tak se ten kotel života promíchává.
Jak je vidět, je život v abstinenci pestrý a poutavý. Lidé se nenudí. I když, většina z nich, podle jejich sdělení, touží po klidu, který jim mnozí slibovali, až absolvují tu ústavní léčbu, tak když budou dodržovat všechna pravidla, už je čeká jen a jen klid, samá radost a pohoda. A místo toho, takové a makové potíže a starosti. Kdo by to řek?
Napadalo mne kdysi, že pokud by se lidé chtěli opravdu zbavit starostí, pak by se museli odebrat do jeskyní, kde by po vzoru dávných poustevníků meditovali, modlili se, k Bohu se ubírali. To byla jedna z mých představ bezstarostného života. A míval jsem občas občas sen, mít jeskyni, kde by podle vzoru Robinsona, tak jak ho přepracoval J.V. Pleva, hořel krb, měla by ta jeskyně jako podlahu, bílý písek. Lože z vystlané jehličím a listím. Mnohokrát jsem spal v hrromadě lisí a jehličí. Bezva spánek. . Ale, kdo by nosil a štípal dřevo do krbu, sháněl maso, které by se na rožni opékalo. Starosti a zase starosti. Jeden z nich nevyjde ani na pustém ostrově, kde ho tedy aspoň neotravuje berňák, nebo policajti.
Bylo to hezké čtení, později, když jsem četl kompletní překlad od Daniela Defoa, tolik jsem se nebavil, jako u onoho přepracování od pana Plevy. Přišel mi ten originál hrozně rozvláčný a poměrně nábožensky založený. Ale ta jeskyně mi uvízla v hlavě. Už se vidím, jak bloumám po ostrově, hledám něco k snědku učím se lovit ryby, udělat si kanoe. Jo houby bezstarostný život v jeskyni. samá dřina. Ale myšlenky si jen tak volně plují a člověk sleduje počasí, jestli stihne zdrhnout do jeskyně, kde je teplo a sucho.
Podobné idyle, života na vsi, před sto lety. Zdravý život, dobrá strava a průměrný věk kolem čtyřiceti pěti let. Pravda, byl ten průměr dán tou vysokou dětskou úmrtností. Ale těch osmdesátiletých bylo skutečně minimum a šedesátiletí byli skuteční starci. Jako všeho i toho pohybu s mírou a zdravá strava byla ta, co zrovna byla. Rozhodně v tom nebyl záměr. Bohužel jen idyla.
Dnes, kdy je týden před Vánoci, mají lidé jiné starosti. Dárky a hojnost. Vaření, pečení a smažení. Mnozí by hlasovali pro zrušení Vánoc. Nakonec, z jakého důvodu je ateisti slaví. Pokud někteří se ohradí, že Církev převzala oslavy slunovratu z dob pohanských, nebo Chanuku z dob židovských, pak mohou slavit slunovrat a nebo Chanuku. Jenže lidská mysl, když se řeknou svátky, je mysl přežírací.
Aby bylo jasno, nekritizuji, nenabádám k lepšímu životu, životu bez shonu a námahy. „Staral se, umřel, nestaral se, umřel taky.” Já, pokud to jen jde, se starám minimálně. Největší starost momentálně mám, že o Vánocích bude zavřeno a budu si muset nakoupit na víc jak jeden den. Ale snad i tuhle újmu zvládnu a nebudu se dívat na pohádky, neb se na ně netěším, už dávno mě nebaví ty věčně recyklované optimistické rádoby pohádkové příběhy, které kdysi natočila komunistická kinematografie. A ty nové, ty už neznám a nějak nemám důvěru je shlédnout.
Pokud už vůbec televizi, tak zfilmované biblické příběhy, protože ty mají hloubku, realismus a přesah. Rád si čtu v Toře, stejně jako v Novém Zákonu. Neznám realističtější knihu, než je Bible. V Bibli jsem vždy našel odpověď na libovolnou otázku, kterou mi život položil. Bible má jednu obrovskou výhodu. Člověk se začte, začne přemýšlet o napsaném a vyřčeném, a najednou zjistí, že přemýšlí o stejném jako lidé před třemi tisíci lety.
Politické uspořádání, intriky, boj o moc, morální dilema, tehdy, stejně jako dnes. Stejně neuspořádaný život, náhlé zvraty, touha po jistotách, a jediné, co nakonec skutečně funguje, je ono: „Poznej sám sebe! změn sám sebe! A poznáš vše, co je potřeba poznat a nemusíš už poznat a měnit nic jiného.”
Pořád se něco děje, něco se opakuje, něco je zdánlivě nové. Nové, protože jsem se s tím zatím ještě nesetkal, ale pak najednou zjistím, že nejsem první, co ono „nové” prožil a objevil. Nové, co se pořád opakuje. A život jde dál. Jo jo.
Ptala se dívka, jestli smí jít s ním,
až tam, kde končí proud, kde se rozplývá dým.
Křížem krážem a dál než dál,
on se pouze pousmál.
Bloumám, bloumám, jen vítr ví kam,
dál raděj půjdu krajem sám.
Spávám v trávě a z rosy mám plášť,
to mladým dívkám vadí zvlášť.
Zítra zas půjdu do jiných končin,
kdo ví, kde skončím pouť únavnou.
Jan Jílek
Úplně konformní chlápek
Sparta opět odvolala trenéra. Nedivím se. Už dlouho jsem neviděl tak dobrý klub v takovém rozkladu. To už tak bývá. Něco se pokazí a najednou jde vše jak v dominu. Kostky padají jedna za druhou.
Jan Jílek
Slavná nevítězství
„Miluji,” takové ta slavná nevítězství. Ve sportu, či v jiných oblastech lidské činnosti. V poslední době je zažívá pražská Slávia. Utrpěla jich hned ve jedné řadě tři. Dvě s Chelsey, jedno ze Spartou.
Jan Jílek
Asi nebudu nejlepší
Svezl jsem se dnes ráno „novým autem,” mé lásky, co v pondělí dala do šrotu jednu Felicii, odpoledne téhož pondělí koupila novou Felicii, tentokrát kombík a už zase jezdí.
Jan Jílek
Majitelé pravdy a nekonečné kolo sporu
Vyrazil jsem do blízkého supermarketu na nákup. V zájmu zrychlení obsluhy udělali samoobslužné pokladny. Na kartu i hotovost. No zatím, než se zřejmě nacvičíme jak s tím, bude to trochu problém.
Jan Jílek
Docela dobré dědictví
Letí to, letí. Zítra by mému tátovi bylo 93 let. Mé bývalé ženě Petře 58, je mezi nimi rozdíl přesně 35 let. Jenže táta se dožil 57. Pálil tu svíčku života ze dvou stran, jak se kdysi říkalo.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Díky čínské pomoci výroba dramaticky roste
Premium Přes citelné západní sankce ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Tamní produkce zbraní se dramaticky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...
- Počet článků 1219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 718x