...a toulavé boty, jsem vytáhnul z tajných skříněk...
Bývám hodně unavený, naposlouchaný příběhů a tragédií, za celý týden. Ale
lehnu si, obvykle se zpotím, tím pocením mám dojem, že ze mne všechno to
negativní vyjde. Pak se obvykle probudím a začnu zase žít. Protáhnout,
relaxační techniky, dechová cvičení a za hodinu, dvě je mi skvěle.
V sobotu dopoledne jsem už zase schopný poslouchat jednoho, dva klienty.
Pak do pondělí do rána, než vyrazím do blázince, opět klid. Cvičení, četba,
když mě nebolel kotník, který mne bolí už delší dobu, tak procházka. Ten
kotník mi dělá starosti. Bude-li bolet za měsíc, mám asi utrum z nějakým
pěším cestováním.
Zřejmě asi artróza, nebo něco podobného. Holt ke kolenům se přidává
kotník, jsem už značně opotřebovaný. Ty tisíce kilometrů, pěšího putování se
na mě prostě podepsaly. Úděl většiny, těch, co hodně sportují,fyzicky
pracují. Jednoho rána, tělo oznámí: „Konec!”
Uvidím, doufám, že aspoň ještě letos to půjde. Když ne, musím vymyslet
něco jiného. Na kolo se mi nechce. Kolo mne nikdy nebavilo. Podobně jako
lyže. Chápu ty, co provozují cyklistiku a lyžování, ale já tenhle případ
nejsem. Být bohatý a mít peníze nejen na koně, ale i na celoroční ustájení,
koupím koně a budu jezdit na koni. Dovolená na koňském hřbetu by mne
bavila.Ale nemám, tak něco jiného.
Nachodil jsem toho dost, několika lidem by to vyšlo na celý život. Byly
doby, kdy jsem jen tak mimochodem nachodil tak pět tisíc km ročně. Za skoro
padesát let by se tedy dalo říci, že tak kolem dvě stě tisíc km by to dalo.
Ale zdá se, že už těch km tolik nepřidám. Viděl jsem pěšky fakt kus světa.
Jak se zpívá v té písničce:
malý tulák zatoulaný, bez domova tuláček,
volný je a lehkonohý, bez domova tuláček.
Steskem touhy ozvěnou, nekonečné
dálky zvou...
Dálky zvou, ale už asi je budu muset zdolávat jinak, než pěšky. Tak ještě
letos a příští rok, když Pán Bůh dá, třeba lodí, nebo na tom koníku.
Ostatně, svět je nejhezčí z koňského hřbetu. Jo míval jsem plány, jak budu v
důchodu putovat s poníkem po Evropě, tedy až budu v důchodu. Důchodový věk
bych měl, ale pořád jsem se ještě k tomu poníku s vozíkem nedostal. Mám
hromadu klientů a od rozdělané práce se neodchází. Tak hezky jsem si snil.
Ale jo, chlap má mít sny. Některé uskuteční. A s některými se rozloučí a
jen tak si s nimi pohrává. Většinu jsem jich uskutečnil, s tím poníkem zatím
ještě ne. Jistě, mohl bych si v duchu některých koučů, říci: „Jde
všechno, když se chce.” Jde, jen ale na druhou stranu, závazky, které
jsem na sebe dobrovolně vzal, mají také svoji váhu. Tedy poník a vozík,
zatím ne. A na ty kouče zas až tolik nedám. Pokud vůbec.
Teď jen vylepšit kotník a doufat, že ten měsíc pěšího putování vydrží.
Jo, život pod širým nebem a s pohledem upřeným na obzor, na to nic nemá.
Člověk se potí, bolí ho nohy, je mu zima, mokne, má hlad, sem tam si zpívá,
aby se povzbudil, nadává, říká si: „Už nikdy!!!” Aby nakonec
zase sbalil ruksak a v duchu další písničky:
Jdu k vám
Jan Jílek
My pony, rifle and me
Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”
Jan Jílek
Sladké je žít
Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.
Jan Jílek
Zbytečný pocit viny
Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.
Jan Jílek
Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."
Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.
Jan Jílek
Nikdo nic za nikoho neodžije
Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Kam na dovolenou v Česku? Nová místa i cíle, které zatím neobjevily davy lidí
Češky a Češi se vracejí do přírody. Stále více lidí lze potkat během dovolené na turistických...
Sociální dávky lákají uprchlíky z Afriky, notovali si Dostálová s Vondrou
Migrační pakt je podle lídra koalice SPOLU Alexandra Vondry nedostatečný. Uvedl to v diskusním...
Malostranský zápisník: Kdo byl Karel Kramář? A co je forčeking?
Premium Zlatí kluci z Prahy i jeden profesor z Brna si možná rozšířili obzory. Supermatka Jermanová nakojí...
Braniborskému Bernau pomohlo proti husitům pivo, teď to slaví spolu s Čechy
V braniborském Bernau nedaleko Berlína v neděli vrcholí třídenní husitské slavnosti, které jsou...
- Počet článků 1219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 717x