Vypadá to tak, že se na vrchním státním zastupitelství odehrává lítý boj. Ale boj koho s kým? Je to boj dvou znesvářených skupin žalobců, které jen bojují o moc a vliv, jež jim tento úřad poskytuje? Nebo je to boj "čistých" proti "špinavým", kde jde vlastně o očistu a solidní fungování státního zastupitelství jako celku? Třebaže mi mnozí patrně vyčtou černobílé vidění situace, mám tendenci věřit spíše této druhé variantě.
Není úplně lehké v našich zeměpisných šířkách učinit rozhodný soud o tom, co se mezi žalobci vlastně odehrává. Na místa, kde jde o moc a vliv, u nás většinou neaspirují lidé, kterým by šlo o správný chod úřadu a nebyly by za tím další nekalé cíle. O tom, že pražské vrchní státní zastupitelství je důležitým a vlivným bodem v našem justičním systému, nemůže být pochyb. Na stole vrchních žalobců v Praze skončilo mnoho afér, jejichž brizance mohla ohrozit nejednoho dosud aktivního politika. Tyto aféry však bohužel na Vrchním státním zastupitelství (VSZ) v Praze doposud opravdu vždy jen "skončily", nic dalšího se s nimi nedělo, nikdo z těch velkých podvodů a korupce obžalován nebyl...
Zde pramení má jednoznačná averze k dosavadnímu vedení VSZ v Praze. Všechny důležitější kauzy byly jaksi zameteny pod koberec tak elegantně a v takové tichosti, až si pražské VSZ mezi lidmi z branže vysloužilo trochu jiné pojmenování - Vrchní státní zametačství. Nevěrohodnost této instituce pod dosavadním vedením ovšem nedeklarují jen zamlčované korupční kauzy, ale i nejedna ostuda, kterou si vyseklo kvůli "spolupráci" se žalobci ze sousedních zemí. Tak se v případě kauzy Pandurů dostalo v Česku do éteru jméno utajovaného klíčového svědka rakouské policie, jež své materiály poskytla právě VSZ v Praze. Další ostudou byla netečnost pražského VSZ vůči návrhu švýcarských vyšetřovatelů, aby se česká strana přidala v kauze (švýcarskou policií vyšetřovaných) bývalých manažerů MUS, nebo odmítnutí jakkoliv prošetřit původ několika miliard korun na švýcarských kontech vlivného pražského lobbisty Romana Janouška, o něž se švýcarská policie nedávno zajímala.
VSZ v Praze je pod vedením pana Rampuly naprosto neschopné a zdiskreditované doma i mezi našimi sousedy. Tažení za očistu českého státního zastupitelství, jež deklaroval ministr Pospíšil, je více než žádoucí, bez něj žádná "velká ryba" ve vězení neskončí a krást ve velkém nadále bude běžnou praxí i mezi našimi politiky. Že pan Pospíšil sám nemá čistý štít z kauzy Čunek, je nepochybné. Ale dosazením pana Zemana na post Nejvyššího státního zástupce si u mě získal nemalé sympatie. Mé naděje v započatou očistu justice stouply ještě více právě s pádem pana Rampuly a jemu blízkých (mám na mysli hlavně pana Grygárka) a s příchodem Stanislava Mečla do čela pražského VSZ. Opětovné prostudování mnoha kauz, na něž zatím na VSZ v Praze padá prach, samozřejmě nenechalo mnohé zákulisní hráče v klidu. Tito lidé teď s návratem Rampuly mohou opět klidněji spát. Doufejme, že ne na dlouho.
Šaráda s videozáznamem, který zveřejnil pan Rampula, má dle mého názoru jen utvrdit veřejnost, že na VSZ v Praze spolu bojují různé skupiny žalobců, přičemž ta "Pospíšilova", kam patří hlavně Mečl a Zeman, pracuje nefér či přímo nezákonnými způsoby. Že se na původ záznamu nezeptal nejprve svého úřadujícího předchůdce, ale šel s ním rovnou za médii, jen dokazuje, jak nevěrohodnou osobu pan Rampula je. Svého ovšem docílil, na Mečla padlo podezření z nestandardních postupů během jeho působení na VSZ, což dále zvýšilo i tlak na Pospíšila, o jehož budoucnost se teď hraje. Že byli na videozáznamu pravděpodobně vyšetřovatelé ÚOOZ, jejichž práci může zveřejnění tohoto dokumentu zkomplikovat, je další, ovšem už méně patrnou, stránkou posledních událostí na VSZ v Praze.
Rozhodne-li se v této situaci premiér Nečas Pospíšila odvolat za údajnou destabilizaci státního zastupitelství, myslím si, že to tato vláda "boje proti korupci" může rovnou zabalit. Nejdůležitější v potírání korupce totiž nejsou přísnější zákony, ale fungující policie a státní zastupitelství, které se nebojí pohnat k soudu i mocné politiky a byznysmeny. Věřím, že obrat, který započal jmenováním pana Zemana ministr Pospíšil, si zaslouží podporu a tu by měl premiér i přes opačný tlak grémia ODS svému ministrovi deklarovat. Ukážou-li se pak naděje na poctivější práci justice jako klamné, bude to jistě špatné. Tou nejhorší variantou je však momentálně setrvání Rampuly a jeho pochybných kolegů u kormidla pražského VSZ. Nezbývá tak než doufat, že i s vrchními státními zametači nakonec někdo efektivně zamete...
