Jeden ze zhnisaných údů české politické scény - Věci veřejné (VV) - pomalu odumírá před našima očima. Můžeme být svým způsobem rádi, že se nechutné boláky tohoto pochybného podnikatelského projektu Víta Bárty obnažují právě před soudem. I kdyby totiž nakonec totiž nepadly žádné tresty, veřejnost si může udělat jasnější obrázek o tom, jak nebezpečné je "naletět" líbivým heslům o boji proti korupci a o zametení s "dinosaury", jež na svém štítu nese strana (nejlépe s nějakým výřečným žvatlalem typu Radka Johna), která je v zásadě z hlediska nějaké jasnější programové profilace zcela nečitelná.
Na rozdíl od prezidenta Klause si vůbec nemyslím, že soud s VV a čilé informování o jeho průběhu ze strany médií, je nějakou absurdní reality show. Opět mi tento výrok ze strany pana prezidenta zavání jistým znevažováním úlohy soudů, která je rovněž jednou z jeho oblíbených kratochvílí (např. viz řeči o tzv. soudcokracii). To zde ale nemíním dále rozebírat. Zatím celkem krátká parlamentní historie Věcí veřejných nám ukázala, že jde o stranu, která vznikla s jediným účelem - poskytnout "manažerovi" strany V. Bártovi a jeho firmě ABL prostředky k rozšíření jeho byznysu. A že těch prostředků v politice je...
Mnoho lidí uvěřilo kecálkovi Radku Johnovi řečičky o tom, jak na ty "dinosaury" vlítne a celý ten parlamentní augiášův chlív vyklidí. Bohužel nikdo z voličů "véček" asi netušil, že tam John a jeho suita naopak naveze celý vlak plný toho nejsmrdutějšího hnoje. Je mi vcelku jedno, kdo u tohoto soudu víc lže, nevěřím nikomu, že mluví úplnou pravdu. Je na soudu, aby rozhodl, kdo je v tomto nechutném sporu v právu. Pro nás všechny je tato anabáze jakousi pomyslnou korunou v ponaučení, které nám parlamentní působení VV přineslo.
To ponaučení je, že se musíme více zajímat o to, kdo stojí v pozadí stran, které se navenek obalují líbivými řečmi a sympatickými chlapíky přesvědčujícími ostatní o upřímnosti svých čestných úmyslů, ale v nitru skrývají stejně bezskrupulózní mocenské plány, na jaké jsme již dávno zvyklí od zavedených parlamentních stran. Musíme bedlivě zkoumat, jaký je skutečný program strany (nesmí stačit jen přitakání líbivým heslům), kde ta která strana vzala prostředky na svoji volební kampaň, z jakých pramenů přitékají toky peněz, s kterými pak tyto strany oblepí republiku plakáty, z nichž nám všem pak lžou do očí.
Svůj boj se zkorumpovaností stávajících stran (hlavně ODS a ČSSD, byť ani ostatní nejsou zdaleka bez poskvrny) zatím nevyhráváme, ovšem jistá dílčí zlepšení se dostavují. Věci, které politikům procházely dříve zcela bez problémů, dnes občas vedou alespoň k jejich odvolání z funkce, kterou zastávají. Zatím bohužel nevedou k jejich postavení před řádný soud. Proto buďme rádi za soud s představiteli VV, byť se k němu trochu paradoxně pohnali sami. Buďme rádi za zkušenost s touto nebezpečnou filiálkou společnosti ABL, protože se do budoucna mohou objevit podobná stejně prohnilá uskupení (pozor například na projekt Andreje Babiše). Tyto strany nejsou v zásadě orientované na správu věcí veřejných v zájmu určitého programu, ale na získání moci a peněz pro své pochybné cíle.
Vezměme si proto poučení s VV skutečně k srdci, protože jedině pak bude mít celá tato smutná šaráda nějaký smysl...
