Život není peříčko, aneb Co mě ve škole nenaučili

Do školy jsem chodila poctivě a bez větších průserů. Dokonce jsem ani nechodila za školu, což dnes považuju za naprostou blbost a možný důvod, proč jsem nikdy nebyla platnou součástkou kolektivu.

Možná bych v očích ostatních stoupla, kdyby mi alespoň občas hrozila třeba dvojka z chování, nebo alespoň nějaká ta důtka. Stačila by třídního učitele. Ale to by nejspíš neocenili moji rodiče. V jejich očích bych tímhle způsobem ztratila veškeré výhody plynoucí z poslušnosti. Možná jsem to měla risknout... Pozdě bycha honit.

V podstatě jsem za školou byla jednou v prváku.  A to tak, že mamka napsala omluvenku, když mi hrozilo přezkoušení a následné propadnutí ze zeměpisu. Podlehla mojí argumentaci, že když mi jí nenapíše, tak prostě prolítnu a budu mít z ostudy kabát (no možná i dva). Dbala na moji dobrou pověst a taky na můj zadek, protože na ten bych se následkem propadnutí (a otcovy pádné ruky) nejmíň do konce prázdnin neposadila.

Ve škole mě naučili spoustu užitečných věcí, ale boj některých profesorů dostat mi něco do hlavy byl dlouhý a někdy vyloženě marný. Jako třeba v matematice nebo zeměpise. Nebudu se hájit, že byli přísní profesoři, prostě na to nemám buňky. Ale dá se s tím docela žít.

Oproti tomu umím docela dobře anglicky a napsat všemi deseti obchodní dopis. A to se v praktickém životě využít dá.

Co mě ale ve škole nenaučili je:

- jak se ráno hned po probuzení tvářit, že se mi vlastně nechce ještě spát,

- jak se správně nanáší make-up, aby vypadal PŘIROZENĚ (takže teď všichni víte, proč ho nepoužívám),

- jak si správně nalakovat nehty a na levé ruce nemít „oblemcaný“ všechny prsty,

- jak si oholit nohy tak, aby to nevypadalo, že se jsem si ve vaně chtěla uříznout nohu,

- jak uvařit nejlepší svíčkovou (guláš, rajskou… atd) na světě,

- jak vyžehlit všechno prádlo a tvářit se šťastně, protože můžu žehlit,

- jak sbalit s radostí všechny věci před stěhováním a s radostí ty nekončící krabice vybalovat,

- jak vychovat řádně a důsledně psa, aby se z něj nestal rozmazlenej psí spratek,

- jak se zbavit posedlosti novými botami a kabelkami, nebo alespoň jejich přehledné skladování na co nejmenším prostoru.

- jak se stát superženou = zvládat práci, domácnost, přítele, spánek a vypadat při tom POŘÁD svěže a sexy, a co terve až přijdou děti!! (informace o vyšším odborném studiu tohoto oboru mi můžete poslat e-mailem)

- jak… jednoduše spoustu věcí, na které jsem musela přijít samostudiem v němž neustále pokračuji.

V průběhu svých středoškolských let jsem se naučila kouřit cigarety, pít alkohol a mít sex. Takže to nakonec nebyly tak promarněný roky.