Z deníku flekaté tlapky: Mluvte se mnou jako se psem

Budim všeobecnej obdiv, což je u psa mejch kvalit naprosto běžná věc, takže už si z toho nic moc nedělám. Hladit se nenechám ani za kus žvance. Umim perfektní fígl - seber a uteč, když si někdo myslí, že si mně koupí, tak má prostě smůlu. Jako jo, jídlo to já neodmítnu...ale nechat se kvůli tomu hladit?

Nejtragičtější mi přijdou okamžiky, kdy na mě začne cizí člověk mluvit "ty ši ale lozkošnej pejšek" "posem ke mje, prdelko"... To jsou teda zvyky, kroutim hlavou. Že jsem hezkej a roztomilej vim. Vim, že když zvolim správnej pohled, tak dosáhnu mnoha věcí (o tom se vám fakt ani nesnilo, kam až to může malej pes dotáhnout), ale tohle?

Nemohli byste na mně mluvit trochu normálně? Kdo se v tom má pak vyznat? Já na vás přece taky nešišlám. A rozhodně už nejsem žádný malý štěně, aby se mnou někdo takhle mluvil.(a ani to štěně si to nezaslouží, takovej útlak)  Moc dobře chápu, co mi chcete, když mi to řeknete normálně. To, že nereaguju neni proto, že bych nerozumněl, ale proto, že reagovat nechci. Kapito?

Minule u vody, byla taková parádní psí slečna. Fakt moc hezká. Nechtěla se kamarádit, ale stejně jsem jí potají pozoroval. Byla na tom líp jak já, neměla vodítko za krkem, takže si mohla vyřídit svoje záležitosti bez zbytečný pozornosti svejch dvounožců. Na chvíli mi zmizla z dohledu, ale tak nějak jsem tušil, že se k těm dvěma časem vrátí, takže jsem vyčkával. No, netrvalo dlouho a objevila se. Neřekla ani slovo vysvětlení a její panička spustila "no Dášenko, depa ši byla, ty malá tulaško, ty šeš ale tulaška, viď? Depa ši byla?" Dášenka neřekla ani slovo ... a já se nedivim. Taky bych mlčel, kdyby se mnou mluvili jak s nějakým debilem. Ale na jejím místě bych vzal tlapky na ramena a utíkal co nejdál.

Nevim, co to s váma lidi je, že když už na nás máte potřebu mluvit svym jazykem (štěkání bych ocenil víc, kdo si to má furt překládat), že na nás takhle šišláte. Z toho by se jeden pominul. Jak by se vám líbilo, kdybych na vás štěkal "hafiky hafiky haf" nebo "vrrrr hafi hafi"? No, rozuměli byste tomu asi jako já těm vašim zkomoleninám.

Svoje dvounožce jsem to už naučil. Vlastně ani nevim, jestli to zkoušeli, každopádně kdyby jim to ujelo, tak dělám, že to neni na mně. Naprosto to ignoruju, protože je mi to z celý mý psí duše protivný. No fakt, to raděj než "lozkošnym pejšánkem" budu tou "mrchou mrňavou" nebo "čtyřnohou potvorou", ta je mi bližší.

A teď pac a pusu a dobrou noc

P. S. Moje předchozí povídání najdete tady:

http://janikova.blog.idnes.cz/r/10942/Z-deniku-flekate-tlapky.html