Strašák jménem exekuce, aneb Vítej v realitě - část 4.

Příběh na pokračování o jednom lidském osudu zatím bez konce, jehož začátek se datuje přibližně třicet let zpátky…předchozí díl najdete zde

Eva se nastěhovala k Adamovi, kterého převeleli 90 kilometrů od vesnice, ve které strávila celý svůj život. Život plynul bez větších starostí. Adam chodil do práce, Eva byla na mateřské.

Strávili spolu první vánoce jak se patří. Se stromečkem, cukrovím od mámy a s malou Leničkou. Rodina. Pár dní na to se přehoupl další rok. Do Nového roku vkročili tou správnou nohou, jako dva novomanželé, milováním. Krátce na to Evě začalo být po ránu špatně. A když se narodila Lucie, byly malé Lence už tři roky.

Eva opět přibrala nějaké to kilo a to už se Adamovi přestávalo líbit, i když jí to nahlas neříkal. Nemilovali se tak často jako kdysi. Nakonec jí to vyhovovalo, měla plné ruce práce se dvěma dětmi. Občas vyrazili všichni na rodinný výlet, ale Adam měl svoji práci a po práci Amatérské rádio. Nezazlívala mu to. Chápala, že po práci je unavený a potřebuje si odpočinout. Bylo to přeci přirozené, že on vydělává peníze, tvrdě pracuje tak potřebuje oddych. Ona je doma, stará se jen o děti a o domácnost. Občas jí napadlo, že by potřebovala z toho vlaku na chvilinku vyskočit, oddechnout si, přečíst si knížku, vyjít ven bez dětského výskotu a pláče.

Neměla čas na sebe, neměla čas řešit nějaké diety. Adam to hlasitě taky nekomentoval, tak to asi nebylo zas tak zlé. Akorát poslední dobou musel být čím dál častěji v práci. Vracel se později domů. „Má toho chudák hodně a holky jsou jako dva pytle blech, potřebuje trochu klidu“ myslela si Eva.

Adama zase převeleli. Tentokrát 400 kilometrů daleko. Eva začala pomalu balit věci do krabic, holky dala k rodičům. Trochu se té změny bála, být takhle daleko od rodiny natrvalo nechtěla, ale Adama miluje, má s ním dvě děti a že je voják věděla. Doufala, že změna se projeví i na jejich vzájemném vztahu. Že se to všechno dá zase do pořádku a budou zase šťastní a zamilovaní. Začnou na novém místě znova a líp. O to větší bylo její překvapení, když pár dní před samotným stěhováním našla ve schránce dopis na své jméno, ve kterém stálo:

„Mrzí mě, že Vám rozbíjím manželství, ale co už dávno nefunguje rozbít asi nejde. S Adamem se milujeme a chceme být spolu, ale Adam se s Vámi nechce rozvést kvůli dětem. Nekažte nám život, když možná ani nejsou jeho. Plánujeme se odstěhovat do Ústí společně, pochopte že nemáte právo bránit naší lásce. Zdena“

Pokud Vás příběh zaujal a chcete vědět, jak dopadne, čtětě další díl zítra v 10:01