Hájek využívá mediální ticho a do éteru vypouští perlu za perlou. Tentokráte o homosexuálech. Jak typické. Smutné je to, že Hájek je nevolený a neodvolatelný čelní představitel politiky presidenta republiky.
Blog jsem si založil, abych psal o věcech, které mne nadzvednou ze židle. Nečekal jsem v probíhající okurkové sezóně nějakou událost, která by mne ze židle nadzvedla. Prohloupil jsem. Stalo se. Mediálního klidu využil Petr Hájek. U něj se to stává víceméně folklórem.
Tohoto vyjádření samozřejmě využil hradní pochlebovač Bátora. Kopnul Hájkovi s Klausem malou domů. Člověk, který se vůbec nestydí za své krajně pravicové názory by se s Klausem shodl snad i na "levičáckém" snowboadu.
Tato nafouklá a téměř bezvýznamná zpráva ale poukazuje na daleko závažnější jádro věci. Poslední dobou se mi zdá, že president téměř zakládá novou stranu. Váže kolem sebe lidi, kteří mu pomůžou, když je mu hůře, lidi, kteří sdílejí jeho hodnoty, neboť by z toho mohli koukat peníze a jiné benefity.
Systematicky si upevňuje místo na okraji pravé části politického spektra. Tam, kde nyní žádná strana neleží. Tam, kde je prázdné místo. Tam, kde nachází názorový průsečík konservativní křesťan s pravicovým extremistou. Předchozí konstatování vypadá absurdně, ale po delším sledování presidentových názorů se zdá zřejmé.
Nechci tu hodnotit, zda jsou tyto názory správné. Slovo "správné" není ideální, žádný názor není 100% správný. Proto tu nechci rozebírat korektnost presidentových názorů. To mi nepřísluší. Nechť si to každý posoudí sám. Jen jsem chtěl rozepsat můj pocit a zároveň i obavy.
Máme se na co těšit.
