- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pozornost celého světa se nyní (po masakru v Norsku) upíná na Spojené státy. Pokud se republikáni s demokraty rychle nedohodnou, bude zle. Největší ekonomika světa nebude mít na důchody, na výplaty, na sociální dávky a na další výdaje. Deficit státního rozpočtu USA dosahuje 15,5 biliónů dolarů. Toto číslo se mi zdá jako z jiné planety. Bohužel není. Pro tuto planetu je totiž dnes už typické.
Kdyby v tom byli Američané s Řeky a dalšími sami, řekli bychom si: Je to jejich problém, zavinili si ho sami. Je nám to jedno, protože se nás to nedotkne. My takové problémy nemáme.
Tento výrok k sobě pojí velké ALE. Dotkne se nás to. A nejen to. My takové problémy máme a budeme mít, pokud s tím někdo (politikové, občanská společnost) nezačne něco dělat. Ale ne na oko. Doopravdy.
Nežijeme ve vymyšleném a ideálním světě Thomase Mora. Nežijeme na odlehlém ostrově jménem Utopia, a proto jsme všeho součástí. Jak řekl Jan Amos Komenský: "Všichni na jednom jevišti světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče."
Ekonomii moc nerozumím, ale myslím, že si dokážu udělat (někdy i rozumný) úsudek, a proto se ptám: Kam vše spěje, když státy, které by měly hnát lidstvo kupředu, mají tak obrovské problémy? Všichni víme, že dluhové problémy nejsou jedinými. Dalšími se zde zabývat nechci - to bych se rovnou mohl převléknout do černého oblečení.
Nejsem praktik, jsem spíše teoretik, který se rád ptá. A to také dělám: Napadá vás nějaká cesta, jak z toho ven? Mně ano. Přemýšlel jsem o tom, debatoval na toto téma s kamarády (také teoretiky) a došel jsem k (trochu pochybnému) závěru: Chtělo by to RESTART. Představuji si ho jako pomyslné restartování počítače. Něco končí, něco začíná. (viz A. C. Clarke - povídka Hvězda)
Právě proto, že jsem teoretik, končím filosofování a vzhlížím k diskusi. Tam se snad nějaký praktik ozve. Pěkný den !
Další články autora |